Být.

Nemůžu v životě ovlivnit vše co chci.
Toužím po žití?
Nebo toužím po pravém opaku.
Toužím po tom se naposled nadechnout na tomto světě?
Odpověď je tak bolestivá.
Je tak bolestivé držet se naživu.
Být tu pro ostatní.
Bojovat sama se sebou.
Přesvědčovat se o opaku.
Toužím po tom všechno ukončit.
Sobecky.
Bojíš se smrti?
Bod zlomu přichází ve chvíli kdy se strach ze smrti vytrácí.

Zevnitř se ničím.
Doufám v to, že se rozpadu v milion střípků, které už nikdy nebudeš moct poskládat.

Jsem zničená.
Byla možnost opravit to, jenže místo toho..
Se spousta lidí ochotně podílelo na tom, aby střepy nebylo nikdy možné slepit.

Mám dost všech her.
Tenhle svět..
Patří hlupákům, jedině ti dokáží přijmout tenhle svět ve kterém žijí.
Bezohledně plodit děti, aniž by pomysleli na jejich budoucnost. Ničit životy druhých na základě potěšení. Nebrat v potaz jaké budou mít jejich činy následky.

Blíží se konec.
Ty slova co z vás vychází, přidávají mému přesvědčení.

Tak moc to bolí.
Přijde pomoc včas?
Po celém těle mi naskakuje husí kůže, jsem zahnána do kouta.
Moje duše je bezradná.

Kdy mi konečně osvítíš brány a ukážeš správnou cestu..
Zatím mě zatahuješ do pekelných zákoutí.
Je v tom snad světlo? Je to snad nějaká zkouška co všechno dokážu vydržet?

Moje touha po odhalení je silnější než život.
Oba víme že to jednou musí skončít.

Je to jako nikdy nekončící film, opakujíc se ve smyčce.
Tolik hlavních a vedlejších postav.
Naše hlavní hrdinka ale bojuje.
Snaží se myslet sobecky.
Problém je, že jenom myslí.
Moc dobře ví jak by tím ublížila lidem kolem sebe.
Je to jediná věc která jí tu drží.
Až nezbude nikdo, tehdy nastane ten zvrat.
Moc jich nezbylo, kolik má času?

Otázka je, jak moc pro ní jsou důležití lidé se kterými se stýká?
Je to dost na to aby se smyčka nikdy neprerušila?

Koukám na tebe do zrcadla, prosím...
Nedělej ze mne padlého anděla.