Zrání

Člověk zraje jako víno a já to cítim také tak.
Táhne mi na 40 a cítím se ve svém životě čim dál lépe.
Je pár věcí, co mi (u sebe) nesedí, co ale vím, že mám sílu je změnit.
Že můžu, když chci. Mohl jsem vždycky, jen jsem byl nevyzrálý, nedospělý.
Když koukám kolem sebe, zdá se mi tím zraním i ten svět kolem krásnější,
dokonalejší, lepší, i když má spoustu svých vad a někdy až nepěkných.
Ale ten pocit, že člověk se každý den vzbudí, ač třeba rozmrzelý
a může tvořit (svůj den, své představy, své sny), je pak k nezaplacení.