K napsání toho blogu mě inspiroval blog " Jak sbalit doktora" Já mám zážitek z opačné strany barikády : " Jak balí lékaři"
Zkrátím to : psal se rok 1988, já po škole, 23 let , v prvním zaměstnání . Léto.
Ordinace ORL, kde měl zrovna službu primář oddělení ... Jeho hláška po mém příchodu, mě měla varovat : " mám rád dlouhýýý pohled na vysoké štíhlé ženy " a několikrát si mě změřil pohledem, vyšetření ok, i tak jsem nakonec dostala injekci , nějaký oblbovák , po ktrém sem nebyla schopna odejít po svých . Následoval odvoz sanitkou přímo domů ( to už bylo něco, že kvůli mě jela sanitka jen tak jako taxík ) a v ruce jsem držela vizitku s číslem, na které mám večer zavolat, jak mi je. Večer jsem se doma jakž takž probrala, poctivě zavolala panu primáři, který mě tímto pozval na večeři.
Pointa je taková : večeře se konala, jenže na ní se mi už tak pan primář nezdál zase takový štramák a fešák, jak vypadal v bílém plášti... Prostě nic dalšího nebylo...
A chci tím říct, že unifromy a stejnokroje dodávají mužům i ženám na atraktivitě . V civilu to potom už může být úplně jinak.