O lásce

“Jsem tlustá a proto mě nikdo nechce, všichni jsou povrchní sráčové” povzdechne si lehce korpulentnější dáma středního věku u internetové seznamky, zatímco přikusuje dvojitý burger se sýrem a zapíjí ho CocaColou light. “Ti chlapi jsou všichni stejní, jen by si honili ego s těma vychrtlejma čubkama, ale aby někdo z nich koukal na charakter, to ne” povzdechne si. Otvírá jednu zprávu za druhou a najednou jí oslní jeden příjemný muž přibližně v jejím věku. Celé dny a noci si povídají, vymění si fota, svěřují se, se svýma radostma i starostma a nakonec si domluví schůzku.

Do kavárny přijde ona přesně na čas, sedne si, objedná si dort a kávu a čeká. Po necelých deseti minutách přiběhne on, celý udýchaný a hluboce se omlouvá, že mu ujelo metro. Ona jen suše odsekne “No, to je dost … a to jako nemáš ani auto?” On chvíli neví, co si o tom má myslet, ale usoudí, že to myslela s humorem sobě vlastním a v klidu odpovídá “Mám, ale nechal jsem ho doma, myslel jsem, že bysme se pak mohli jít projít po Praze, zajít si někam na večeři a na drink, domů Tě odvezu taxikem”. “To jako se chceš v týhle zimě trmácet po Praze? A doufám, že nechlastáš, jednoho kořali jsem se nedávno zbavila a dalšího už nechci”.
“V klidu” odpovídá on stále s úsměvem na tváři. Na procházku se taky moc netěšil a do alkoholika má daleko. Je rád, že splňuje její požadavky. Ona má sice pár kilo na víc, ale vždy se mu líbili trochu plnější tvary. Jeho ex byla v očích společnosti top a pořád se někde kurvila, už žádnou takovou ani nechce. A už dlouho nikoho neměl, bývalá žena, která taky dost pila, ho obrala o peníze, děti i hrdost a jemu už tak moc chyběla ženská náruč, že v ní stále viděl tu příjemnou dámu, se kterou si povídal přes internet.

“Do tý zimy se mi taky moc nechce a vlastně ani nepiji, zajdem na tu večeři?”

Mile se usmála a přikývla.

“Jo, to je ona, to je ta, co jsem hledal” říká si v duchu a lebedí si blahem.

O dva roky později …

“Kde jsi zase celou dobu byl, ty debile? To jako nevíš, že si máš vysypat koš a umýt nádobí, než někam jdeš?”
“Miláčku nezlob se, před hodinou mi volal Pepa, že je tu jen na skok, tak jsme šli na jedno. Půl roku jsem ho neviděl”
“Já věděla, že na tebe není spoleh, už v tý kavárně mi to mělo bejt jasný. Zase mám na krku kořalu, že já se na to nevyseru.”

O dva roky později …

“Tak ty mě chceš opustit jo? Je to proto, že jsem tlustá, že jo! Tak si jdi za těma hubenejma štětkama, ale mohl jsi mi říct hned, že se ti nelíbím!”