Být sám, nebýt osamělý

Dvě tak strašně podobná slova a až překvapivě odlišný význam.

Před časem jsem šla na instagram otázku : "Co pro vás znamenají tato dvě slova?"
Dostalo se mi až překvapivě mnoho odpovědi, ale žádná neodpovídala tomu, co jsem si představoval já a tak jsem zapatrál po internetu a odborných článcích. Musím se pochlubit, že můj odhad byl správný.

Pokud si tedy sednu večer do pokoje, zavřu a dělám že nikdo jiný neexistuje, sociální sítě ignorují, pustím si hudbu a čtu si - jsem sám - samota.

Pokud budu úplně stejně zavřený v pokoji, jako v předchozím případě, ale bude mu smutno po ostatních (rodina odjela, kamarádi nemají čas apod.) nebo budu byť na párty mezi lidmi, ale nebudu se tam s nikým bavit, budu sedět stranou všech a nikdo si mě nebude všímat a tohle všechno si uvědomím - jsem osamělý - osamělost.

Zatímco samota, může být velmi pozitivní, mám čas sám na sebe, odpočinu si, mohu se věnovat svým věcem.
Osamělost je poměrně negativní stav mysli, v tu chvíli si uvědomuji že jsem sám a je mi u toho smutno a jsem z toho rozrušený.

Občas mi ale přijde, že se lidi do osamělosti tak nějak zamotají, že neví jak z toho ven.
Ano občas si někomu postěžují, ale to je vše. Je třeba sebrat všechnu odvahu a někomu napsat nebo jít jen tak ven, přijmout pozvání na procházku, do kina apod..
Občas, pokud takový člověk bude mít štěstí, někdo přijde a řekne: "Hele a co zajít do kina ? Stejně jsem chtěl jít na tu novou komedii a zrovna nemám s kým." nebo "Tak pojď ven, zajdeme na Náplavkou a třeba pak na pivo.".

Kdysi, není to až tak dlouho, třeba do mých patnácti, jsem býval hodně samostatný, byl jsem sám a vyhovovalo mi to, nikoho jsem zkrátka nepotřeboval.
Pak jsem postupně získával, ani nevím jak, snad díky koníčkům, kamarády a stával se na nich tak závislý, že když jsem neměl žádného po ruce, cítil jsem osamělost a byl jsem z toho smutný až zoufalý.
Mezi těmito extrémy je třeba najít kompromis, dokázat být sám aniž bych osaměl, ale mít ke komu přijít, pobavit se a něco podniknout.
Já neměl nikoho, kdo by se mě vyloženě ujal, musel jsem si uvědomit, že pokud nemám zrovna kamarády nebo přítelkyni u sebe, není to konec světa, říct si : " však jsme se viděli předevčírem s Lukášem a včera s Martine, s Kačkou jsem domluvený na zítra, tak si hold dneska zahraju na PC a přečtu pár kapitol z knížky.".