Poslední letní procházka.

Léto bylolo u konce, ale ještě mne čekala krásná dlouhá horká noc. Vracím jse z výletu a přede mnou jedno městečko, lesík, sedýlko a pak už jenom kousek. Jenom že už jedu hodně dlouho autem. Taky mne uspáva večerní tma. A tak jsi v tomhhle hezkym městě hledam klidnější parkoviště. Po chvilce parkuju u bytovkách pár kroků vod centra. Teď jsi všimnu, co mam na sobě. Jenom triko.
Joooó, jenom triko a pod nim a dolu nic. Poslední zastávka byla u jezírka, na nudapláži. Tam nik neřešil při odjezdu jenom triko. A další hadry, vše v kufru. Pojedu.. , nebooo... a otevíram dveře. Kolem klid, a po zhasnutí auta réměř i tma. Je něco po půlnoci, tak se dlouho nezamýšlím a vystupuju z auta.
Více..méně teplá noc. Šlápnu ven naboso a je tak příjemně, že jse neobuju. Venku se rozhlížím, a slyšet jenom něco z povzdálí směrem vod centra. Srovnam triko a koukam, je tak akorát, že mi jenom maličko kouká spodek prdelky. Když mne ofoukne jemnej větřík, už neváham, zamknu auto a už kráčim kolem bytovek. Po chvilce slyšim telefonovat, mladík postáva poblíž vchodu a řeší prázdniny. Raději mu jdu z cesty a dál místo po teploučkým asfaltovym chodníčku, du dál travičkami. Na boso je to příjemný, a když mírně zafouká a triko o něco víc poodhaluje můj zadeček, vzrušenim začnu v duchu kvílet.
Projdu kolem další bytovky, a pak křížem poblíž auta. Je to skvělej pocit, chodit nahatě jenom v triku kolem centra města. Zastavim se, a nasloucham. Jdu za slabym zvukem. Několik schůdků, ouzkej chodnik, a u rohu budovy vidim nočně osvětlené, obchůdky. Toš jsu asi už v centru. V povzdálí slyšet hospůdku zahrádku, a občas kolem projede auto. Nakouknu tedy za roh a kousek se projdu i centrem. Alespoň několik obchůdků jednim i druhym směrem.
Zřejmě to už přehánim, a dřív než se někdo pohorši, jse vracim do ouzké uličky. Kolem bytovek spletí chodníčků naspátek k autu. Potkám tady pár lidí, ale v přítmí nik neřeší mé provizorní šatečky. Ani se mi nechce nastoupit. Chvíli bloumám kolem auta.
Juuuuuúúú, tohle mně vzpružilo, probralo k životu. Teď za volantem neusnu. A po přijetí domů, ještě přes parkoviště, a po schodech, pořád skoronahotinka v triku, neboli "minišatečkách"....