Zezadu za vlásky

Ten pocit,  kdy ke mně přistoupíš zezadu a majetnicky mi za vlasy zvrátíš hlavu tak,  abys mě mohl líbat na krku.

Dokazuješ si svoji převahu a vychutnáváš si ten pocit. Moc dobře víš, že se nerada podřizuju. 

Možná tušíš, jaký vnitřní boj svádím. 

Ne, ani v tuhle chvíli mi nevládneš. 

Ve skutečnosti se podřizuju jen svýmu chtíči. Diktátu té malé mršky, která ví, že se jí dostane péče ve správném úhlu a intenzitě a možná i nějaký bonus. 

Během okamžiku padám...vzhůru. Jsem ráda, že nevidíš do mých očí. Zračí se v nich nekonečnost vesmíru.  Děkuju, že nevidím do tvých v tušení temné prázdnoty...

Každej máme ten svůj vesmír.

Čas ostříhat si vlasy...