Na ulici

Nejhezčí je, když se blížíš ulicí, když tě můžu z dálky sledovat, když už vidím výraz tvé tváře.
Nejhezčí je, když můžu sledovat, na co právě asi myslíš. Když ti v obličeji sleduji radost i obavy, úsměv i smutek.
Když procházíš kolem cizích lidí, když ty jediná mezi nimi kveteš a záříš.
Když se blížíš a v očích ti vidím starost i jiskru, na rtech vážnost i úsměv, ve tváři měsíc i slunce.
Když se chodníkem blížíš ke mně, čekám na tebe a těším se.
Těším se, až mě zbadáš, v očích ti zajiskří, na rtech zahraje úsměv.
Když chodník plný lidí přestane existovat, mraky se rozptýlí, všude kolem najednou voní kytky.
Nejhezčí je ten moment, ta vteřina úsměvu, ta jiskra setkání, kdy čas stojí a všechno může začít.