Milé amatérky a milí amatéři,
vás (nás) to tady nepřekvapí, ale nedávno jsem viděl graf, ze kterého vyplývá, že 40 % párů se seznámilo na nějaké online platformě. Toto číslo se za posledních patnáct let zdvojnásobilo a stále roste. Pouze 10 % párů se seznámí v práci. Před těmi patnácti lety jich bylo 20 %. Jsou to čísla z USA a z roku 2017, čili ještě před pandemií (či co to vlastně bylo). Přemýšlím, jak teď vykazují ty, kteří se seznámili, když byli doma na onlajnu a měli pracovní schůzky na teamsech...
Dávám pořád přednost seznámení face to face. Naposledy před rokem v létě při jachetní výpravě v Řecku. Přistáli jsme večer v Nauplionu. Po deseti dnech plavby už byla na palubě ponorka. (Ehm... rozumíte tomu, že jsme se nepotopili, že?) Takže poté, co jsem uvařil a neservíroval večeři a pohlídal si, že ti darmožrouti všechno snědli, jsem se sám vydal někam do města.
Občas je fajn projít se po souši. Nehoupe to. Hodinu jsem se toulal v přístavních uličkách, pak jsem sedl do baru a objednal si gin s tonikem. Za pár minut si k baru přisedla skupina Italů. Zbystřil jsem. Bylo jich pět a lichá byla dívka. Krásná dívka.
Já jsem zbystřil, ovšem ten můj společník v kraťasech se mohl zbláznit. Víte, to je deset dní plavby, dva dny na cestě, týden před tím dohánění pracovních restů... A na lodi s mužskou posádkou jaksi není s kým, že.
Našel jsem její oči a když se naše pohledy střetly, vyslal jsem úsměv. Ona se taky usmála.
"My se přece známe. Potkali jsme se vloni na Sicílii, rozdávala jsi turistické prospekty na molu v Castellammare del Golfo. Pamatuješ si mně?"
Vychrlil jsem to na ní takovou směsí angličtiny a italštiny.
"No ano, ahoj, jasně, že si tě pamatuji. Měl jsi na sobě to triko s tím legračním nápisem. Počkej, co to bylo?"
“Ľuďom jebe! People are fucking out of it!”
"Yes. Sì sì sì! La gente è fuori di testa!"
"Ano, učil jsem tě to vyslovovat slovensky. A šlo ti to. Jsi talentovaná na jazyky."
Můj společník dole se chechtal a vrněl blahem. Nikdy v životě jsem nebyl na Sicílii. A on už tím tuplem ne…
…
Nad ránem jsem vklouzl na loď, ukuchtil všem vajíčka na špeku, uvařil kávu. Psal jsem něco o ponorce? To jste asi špatně četli. Naše pohodová jachta časně ráno vyplula dál a já jsem Gině zuřivě mával, když jsme opouštěli přístav. Neviděla mě. Psala mi potom, že spala jako miminko až do oběda.
Btw, seznamování v barech má už osmdesát let trvale vzestupnou tendenci. Je to druhý nejčastější způsob. Přes 25 %.
Ľuďom zas tak moc nejebe ;-)
Jak jste na tom? Kde se seznamujete?
Váš StillCrazy (jakože furt)