BLÍŽÍ SE ČAS „SLAMĚNÝCH VDOVCŮ

Ano, jsou to PRÁZDNINY dětí ve škole.

A nejeden muž zůstane ve městě sám poté, co vypravil manželku s dětmi na venkov k příbuzným nebo do nějakého letoviska, aby užily přírody, slunce, moře...

A sám zůstává „na slamníku“ jako dočasný vdovec, opuštěn ve městě.

Něco jako SÁM DOMA! ... :-D

Prostě SLAMĚNÝ VDOVEC!

Ještě poslední vroucí polibek, vášnivá svatojánská noc a sbohem a šáteček.

Sotva odfuní autobus nebo výpravčí odpíská vlak, eventuálně zaburácejí motory pod křídly anebo se rozplyne obláček benzínového dýmu manželčina vozu, slaměný vdovec vyskočí metr vysoko s vítězným pokřikem maorských bojovníků a zatančí si bojovný tanec haka.

Jeho srdce plane neutěšitelnou radostí, chvěje se neuhasitelnou žízní po dobrodružství.

Celý měsíc musel předstírat, oh, jak mu bude smutno a že už se TO blíží...

Před zrcadlem si upravoval zkormoucený výraz unaveného štvance, který musí zůstat ve městě sám a makat, makat, makat, aby se rodinka měla dobře a mohla vyrazit na prázdniny!

Pravda je taková, že se nikdy v životě netěšil tak moc, ani jako pětiletý na Vánoce, jako se teď těší na 14 dní, 3 týdny, měsíc (šťastlivec) na večery bez dohledu!

Ó, pokušení, pojď ke mně!

Ó, kamarádi!

Ó moje oblíbené hospůdky!

A návraty nad ránem!

Ó moje napracované hodiny během roku – já vás teď využiju!

Ó moje tajné úspory, jak vás pěkně roztočím v šantánu!

Ó vy všechny krásné dámy, jak si vás pořádně prohlédnu bez „bisky“ v zádech!

Ó můj zanedbaný „vrtichvoste“ – dá-li veliký „Manitú“ – i ty se poměješ...

Ó všechny masážní salóny, tanečky tyčových "svlečen" – již se na vás těším!

Tento první večer, to jdeme s chlapama pořádně zapít!

A litujeme těch, kteří odfrčeli s manželkami, a nepodařilo se jim obhájit nutnost pumpování peněz do rodinného rozpočtu před velkou krizí.

Bary, herny, knajpy, fotbálek, nohejbálek, tenis, plovárny narvané vnadnými puberťačkami, vděčnými i za nemotorný vtípek...

Krásné odpálkovávání vysvlečených krásek.

I to potěší... :-)

Každoroční soutěž o nejdelšího slaměného vdovce právě vrcholí.

Je to soutěž celoroční.

Spočívá v maximálním pracovním nasazení, aby byly velké prémie, které budou posléze použity jako dar a obětina rodině – k co nejdelšímu pobytu neviňátek na zdravém vzduchu s maminkou.

Žena touží po moři – ale prosím, leťte – taťka vydělal, hlavně co nejdál a na co nejdýl!

A ještě se musí naspořit z tajných kšeftů na všechny ty mejdany!

„Ó Bože! Jak už se těším, až mi toho klacka sevře cizí dámský pařát a pevně přichytí moje koule!“

„Až zase ucítím známý ranní „dunihlav“ po chlastací noci strávené v hlučné tančírně...“

Ještě nahrát nový vzkaz na hlasovou schránku mobilu: „Milí broučci, váš tatínek pilně pracuje, hezky si užívejte léta a dejte za mne pusu mamince, papa..“, protože TENHLE mobil BUDE PROSTĚ POŘÁD NEDOSTUPNÝ.

Na jeho místo nastoupil bazarový krám s předplacenou kartou. Ten ke svolávání dobrodružných výprav postačí.

Nová čísla kámošů uložena – můžeme vyrazit do víru velkoměsta!

AŤ ŽIJÍ PRÁZDNINY!