Žena urozená, životem políbená: Tuto záludnou otázku, pokládají si ženy dívajíc se na krásku. Ženy, kterým muži byli odlouzeni. Potom ptáš se sama sebe, nechť důvod řekne, proč jinou jebe.
Obětovala jsem pro tebe přeci dost a vždy ti dělala jen radost. Miluješ moje debilní kecy, mojí každodenní náladovost a nikdy toho nemáš dost.
Miluješ můj kyselý úsměv a nadšení, to přece i jiný muž ocení. Soused ti to potvrdí. Miluješ můj přístup k sexu a nic na tom nezmění, že Vánoce jsou častěji. Orální sex, ten sis užíval s ex, tak proč chceš trápit má ústa podle tvého gusta.
Jsem přeci dokonalá, takovou sis mě bral, když jsem byla ještě mladá. Není to má vina, že každý ten čas jinak vnímá. Opravdu tě miluji, když v práci makáš a doma se neflákáš.
Já pořád stejná jsem, tak řekni mi proč? Proč si mě k sobě nepustil a radši jsi mě opustil?
Pánem tvorstva je muž, tak si to uvědom už: Ano, my muži jsme plemeno, které všude rozsévá své semeno. My muži milujeme ženy, ženy chtivé a přitom lstivé. My muži děláme vše s rozvahou a rozumem, protože zde dlouho nebudem.
Jsme gentlemani, tou nejlepší ženou vychováni. My přijímáme naše chyby, ale před vámi neděláme nikdy shyby. Ano naší chybou jest, že jiným ženám skládáme mužskou čest. Trpělivosti máme dost, ale radši máme radost.
My muži výkonní a zdatní, opouštíme rodiny a boříme i komíny. My se vždy ve všem poučíme a opět a znova jiné ženě naletíme.
Ať už jsou ženy nebo muži jiní, vše stejně svedou na tchyni. Tchyně, to je „proč“, už sakra pod ten vlak skoč.
Mějte se rádi, milujte se, života užívejte. Může přijít den, kdy skončí i ten nejkrásnější sen.