Virtuální doba štěstí nesvědčí

Již delší dobu pozoruji že návyky společnosti se mění.Dřív chtěli být lidi prvni na koupališti ,v cukrárně nebo v kině.Nebo na návštěvě o prázdninách u kámošky třeba na zahradě listovat v časopisech zkoušet si šaty ,klobouky nebo kluci si stavěli bunkry vyráběli samostříly ,hráli karty nebo deskovou hru.Ta doba je již dávno pryč.Zná to už jen generace čtyřicátníků a starší .Ti co ochutnali režim nesvobody a částečné chudoby .A Tady se asi láme chléb.Ti mladší zrozeni v době demokracie vzali do ruky mobilní telefon a nastolili svoje vězení.Každodenní monitor o velikosti karetního Žolíka si podmañuje velké spektrum mladé společnosti.Jsou dobrovolně uzavřeni ve čtyřech zdech se sklopenou hlavou .Sledují virtuální kratochvíle celebrit ,hudbu filmy ,hrají hry.Přikrášlují si svoje tváře těla super programy,upravují si svůj ideální svět, do kterého se uzavírají.Ale pokud vyjdou na ulici potkají ten skutečný. Nevlídný a reálný a neumí v něm kormidlovat a plavat .Ani já jsem neuměl v jejich věku, a tak možná rada pro mě .Tak zvedněte hlavy a skočte do té plachetnice .Kormidlujte a dělejte chyby ,to nevadí -to je vlastně to nejlepší.Z chyb se stává človek lepší,často vlastně vůbec nejlepší,když se poučí.V tom mobilu je všechno -jenom ne to zásadní ! Vaše zkušenosti kapitána lodě zvané,, Život,, tak úspěšnou plavbu..