Galantní jelen

Dobrý den, kozy ven, jsem galantní jelen.

Jednoho dne jsem se probral v podivném snu, nebo deliriu na hotelovém pokoji. Pobíhala kolem mě nějaká mladá rajda v sexy oblečku, bylo jí kolem 18ti let. Strašně mě bolela hlava a na krku jsem měl nějaký podivný obojek a na ruce řetěz. První, co mě napadlo, že to je nějaký divný perverz. Co mi ta rajda hodila do kafe, že mi bylo tak divně?

Jenže pak jsem se nějak rozhlédl kolem a zjistil jsem, že ta roztomilá rajda, není rajda. Zjistil jsem, že ten pokoj není hotelový, ale nějaká jipka a že ta rajda, je studentský personál. Ten obojek, taky nebyl žádný obojek, ale stabilizační bazmek na zlomený krční obratel a ten podivný řetěz, že je kapačka. Singlemalt z toho netekl.

V hlavě se mi honilo spousta myšlenek, co se kurva stalo, že jsem dobitý jak od kňoura z kukuřice. Levou rukou jsem nemohl vůbec hýbat, natož se postavit.

Později mi jeden milej pán v nemocnici sdělil, že jsem nějak přežil svojí smrt. Je tomu už dva roky a těžko popsat ten koktejl pekla, co si já a moje okolí muselo zažít. A ta ostuda, co jsem prý udělal v nemocnici. Anestezioložce jsem prý říkal, že má pěkný kozy a prý jsem jí někam zval na večeři. Beztak ta sestra kecala, nic si nepamatuju.

Po týdnu jsem dokotorovi říkal, že ať mě dostřelí, že mu podepíšu, že mi selhala kulovnice. Snažil se mi namluvit, jak bude všechno zase dobrý. Pak jsem chtěl odtamtud zdrhnout, jenže jich bylo moc a něco mi bodli do prdele, když jsem se ploužil kolem zdi k východu a zase jsem ležel na tom hororovém pokoji.

Bohužel jsem zapomněl spoustu věcí ze svého života, takže si třeba nepamatuji ani jména lidí, co jsem znal a nebo je ani nepoznávám. To mi taky jedna rajda nadávala, že už jako jednu mám, říkám nevim a málem mi vyškrábala oči. Ale to je jinej příběh. Nejdřív to vypadalo jako pohoda, ale když mi kvůli tomu, kde kdo nadává do pohlavního údu, tak už to taková prdel nebyla. Dostal jsem totiž pěknou mrdu do palice, vědí? Takže si hovno pamatuju. Nepamatoval jsem si ani heslo k profilu.

Všechny blogy jsem smazal ještě v době, před tím vším a vlastně ani nevím proč, asi kvůli své ex. Protože tomu je už dlouho, tak nevím, kde jsem přestal a tudíž ani nevím, kde začít.

Tento blog není veselý, ani zvrhlý, spíš bych se chtěl omluvit všem rajdám, které jsem odmítl ojet a nebo ojel a ublížil jim tím, případně nějak jinak. Měl jsem spoustu času na to, abych se zamyslel nad životem a musím říct, že mě to všechno změnilo a už některé věci nedokážu brát jako dřív. Třeba do lesa už nenosím růžové bačkůrky a podobně.

A víte, co mě na tom celém nejvíc sere? Že už vlastně ani nevím, jestli jsem ještě svobodné a nezkrotné zvíře ? :))))

Ale z té nemocnice jsem nakonec utekl, protože ta doktorka vypadala, že by se chtěla vdávat.


Ke vší smůle některým rajdám, ještě žiju a beztak Vás hned naseru :))))



Lovu zdar !