Čirej masochismus

Nezastírám, že k opravdu intenzivnímu prožitku potřebuju kombinaci více faktorů. 

Stačí mi docela malinko adrenalinu, nějaké to nepohodlí, střídat sensorické vjemy. 

Chlad a teplo. 

Tma a světlo. 

Měkkost a tvrdost. 

Dráždění vsech smyslů,  protichůdné pocity. Endorfiny se vyplavují. 

Tento týden mám v plánu dopřát si intenzivní zážitek hned ve třech dnech. 

Bytostně nesnáším už jen tu představu, že budu muset ležet,  ikdyž v pohodlí, a snášet skutečnost, že si se mnou bude dělat, co chce. Vím,  je to pro moje dobro. Jsem srozuměna s časovým rámcem. Úkony jsou domluvené předem. Stejně tak i hranice a míra bolesti. Pomůcky znám a nejspíš mi budou znovu detailně předvedeny. Odměna na obou stranách a v popředí moje spokojenost. Uvolnění na konci snad slovy ani popsat nejde, ikdyž bude nejspíš vykoupeno i několika slzami.

Místo je dané. Povrzuju tedy termíny. Vím, že ikdyž to město miluju, procházkou k tomu domu budu chtít utéct.

No, nejsem já nakonec masochista?  Objednat se o své dovolené k zubaři? 3x 😃