Strápený po možnosti

Denně se dohadují o důvěře v jedné ze zmínek které spadají pod větu ,, mám ti věřit “ či ,, mohu ti věřit “ .
Napadá mne zda je to vážná debata, které věnovat pozornost pro cestu do budoucna.
Emoce znechucení ještě před tím než čas nabyl tu pravdu , ke které chcem dojít. Moment pokušení, moment vidění, moment něčeho z čeho jde tvořit budoucnost.

Mládí mi dodá sílu budoucnosti , že ano Dostanu tě tam kde chci, a skutečný věk ztrácím s tebou čas ?

Ten pocit kdyby se to mělo zes*rat a mít pocit ještě znechucenější než předtím.

Ještě větší odpor k něčemu co je pro mne tak krásné.

Zřejmně ten pravý čas nenadešel, rada která ke mne dochází z povzdálí momumentace hvězd.

Sex+ Lék = K povinnostem