Hra....

Stojím pod sprchou, kapičky vody mi stékají po těle, nevnímám je, před očima se mi odehrává dnešní večer.....

Ze skříně vytahuji latexové prádélko. Koupil mi ho jen pro dnešní večer, pro dnešní hru, kterou od začátku až do konce celou naplánoval sám. Neptal se. Jen mi to oznámil.
Proč ne? Zkusím hrát tu jeho hru.....
Vlasy si stáhnu do pevného uzlu, účes zcela hladký, ani vlásek nesmí nikam vyklouznout. Rudou tužkou obtáhnu konturu rtů a domaluju rtěnkou ve stejném odstínu.
Oblékám první kousek prádélka, hm, vyzná se, velikost sedí úplně dokonale. Černý latex zcela přilne k tělu, je jako druhá kůže.
Natahují dírkované punčošky. Střevíčky na jehlovém podpadku a slyším zvonek.
Pospíšil si.
Okem ještě hodím směrem k zrcadlu, zda je vše tak, jak si přál.
Otevírám okno a mlčky mu hodím klíče dolů.
Sedám na postel, nohy široko od sebe a tak, aby to, co první uvidí až vejde, byl můj rozkrok.
V duchu se usmívám, přesto se chvěju strachem, zda je vše přesně tak, jak má být.
Slyším, že se blíží. Oči zavřené, přesně dle instrukcí. Cítím jeho doteky na svém těle, ruce se mu chvějí a hlasitě dýchá vzrušením.
Stojí nade mnou.
Otevři pusu, děvko.....ne, tohle já nedám.....ale otevřu. Narve mi tam jeho stojící péro až po koule. Drží pevně mou hlavu a přiráží jako šílenec. Vykřikuje další vulgarity, řve, cítím, že brzo praskne.
V puse se mi rozlije jeho chuť, cítím jí všude. Poslední výkřik a pak jen trhavé pohyby, kterými ze sebe chce dostat vše do poslední kapičky. Slastně se svalí na postel a ztěžka oddychuje.

Proberou mě kapičky vody, které stékají po mém těle, hladovém po dotyku a polibcích. Rukou pomalu sjedu do svého klína a dokončím, co on vlastně ani nezačal.
Vím, že tahle hra byla má první a také poslední.