Nechte si ji!

Žárlivost, takový blbý pocit. K čemu nám vlastně evolučně je? Máme přece 21. století a tedy je jedno, čí je dítě které s nemalým úsilím vychováte. 😝 No není! Je to jediné co po nás tady zůstane. Žádný objev jenž učiníte, umělecké dílo které vytvoříte, filozofická myšlenka se kterou přijdete, prostě nic jiného nemá šanci přetrvat nežli tvorové kterým jste Vy kdysi byli předkem. Jediný úkol jenž každá jedna existující buňka má. Předat informaci.
Naštěstí dokážu i nežárlit. Třeba na jinou ženu. Holky, klidně se milujte, dělejte si navzájem co jen hrdlo ráčí, jsem v klidu. Na gigola. Tzn. chlápka co vypadá mnohem lépe než já, odvede svou práci a nikdy víc ho neuvidí, nikdy víc s ním nepromluví. Slyšet kamaráda, jak flirtuje s mojí ženou, a já mu to nedovolil, smrdí to kriminálem. Nemám rád žárlivost. Čehokoliv se žena bude snažit docílit přes mou žárlivost, skončí to přesným opakem, protože ve mně vyvolává odpor.
Mám spousty erotických tužeb, ale pro lásku je klidně všechny spláchnu do hajzlu i se všemi kamarády a nikdy toho nebudu litovat. Nechápu, jak to někdo může mít jinak. Asi jste prostě větší sobci než já.
Přestal jsem žárlit. To je pro mně dobrá zpráva. V mém srdci je opět místo. Chuť ho zaplnit by byla. Teď ještě najít ženu dost praštěnou, aby se tam nechala zavřít.