Role a lži...

Jednoho večera spouštím svoji televizi s YouTube a dokumenty před spaním...

Z černé obrazovky na mě vyskočí v prvních vteřinách obraz s kostičkovanou mřížkou ve které jsou lidé co mluví se slovy "kde šeptají lží", neboť jsou všechny zobrazeni jako lháři. Začínám cítit mráz po zádech...

Je to je další manipulativní dokument nebo černé zradlo našich denních životů? Je to prosté slůvko lež synonymem pravdy?

V našich životech uż nepřijmáme lež ostatních jako konstrukt odporující skutečnosti. Ba co hůře neodporujeme lžím ostatních, ale ani sobě samotným.

I v online prostoru existuje průnik lží mezi námi a protistranou. Obecně je dokázáno, že na sebe pohlížíme jako na lepší a to si ještě ani vědomě nelžeme. Skutečně lhát začínáme sami sobě v momentě, kdy chce svůj sebeobraz spárovat třeba s nějakou virtualní skupinou nebo se "napasovat do čehokoliv jiného".

Většina lidí postupuje stejně včetně tvůrcû platform. Na tomto sebeklamu výjmečnosti, která je nám nabídnuta funguje většina věcí. Bud pracuje rovnou s námi nebo nám přikládá protistranu, která to vidí stejně.

Můžeme se mylně namlouvat, že z TV rozumíme sportu a srovnáváme se s bookmakerem. Ale tak to není. Mûžeme se mylně namlouvat, že naše osobnost, vzhled nebo pohlavní orgán nebo minimálně jejich součet je něco co nás předurčuje k "solidnímu" seznamení nebo sexu. Ale tak to také není.

Stejně tak jako jsme v sebeklamu nás, dostáváme se do spojenï sebeklamu ostaních. Ona není prodejná... ehm... a já bych se takové věci nezaprodal. Nejde ani tak o tu hranici kterou má kdo nastavenou. V momentě přijmutí té malé lži je to už stále jen větší leż.

A to je právě ono. Nebezpečné je to přijmutí za pravdu. Pokud to celé chápe jako lež, pak je to v pořádku. Pokud ne, tak máte problém.

A jelikož mě tahle lež nebaví včetně pozorovaní toho předstírání včetně toho, že jsem blogger, tak je toto můj poslední post zde...