Jelikož zde padlo, že málo píšu a přispívám, a že neumím ocenit pohádky, tak posílám jednu svoji retro na chvíli zase na sklo...
Za zdí nářků a možná ještě dál, žila velmi zvrhlá a upřímná princezna.
A na tatíčkovi králi si vydobyla právo, že si ženicha vybere sama. Námluvám dala vždy týden, a beze dne šabatu.
Ti, kteří vydrželi a neutekli před ní po pár hodinách, pak poslední den svého týdne námluv a výmluv a upejpání se, vzala na procházky královskou zahradou.
Králi bylo divné, že se z procházek vrací vždy posmutnělá a sama. Ale dál se neptal. Po půli roku už to nevydržel, a šel nenápadně za nimi.
Princezna i s nápadníkem se zastavili u jezírka. Ona stáhla z ruky prsten a hodila do jezírka... "VYNDEJ HO" slyší jí z povzdálí mluvit král. A na to borec ladným skokem zmizel v jezírku s krokodýlama...
Už to vypadalo beznadějně, když se objevil chlapec Filip... měl nejen v kalhotech, ale i pod čepičkou. Na princeznin povel stáhl kalhoty i spodky, VYNDAL HO a čapnul ji za krk a nacpal jí ho až na mandle...a pak že ženy nevědí, co chtějí...