Šukáš mizerně

Teda, ne, že by mi to někdo někdy do očí řekl...zatím... 🙂

Nicméně, asi každý jsme zažili, že s někým to prostě nebylo ono.

Rovnou pominu předem ztracený případy, kdy si vanilková princezna nabrnkne drsnýho grázlíka a pak brečí do polštáře, že to nebylo zrovna jako z pohádky.

Spíš přemýšlím nad tím, že někdy to vypadá tak nadějně,  jiskří to, ale výsledek je nakonec jaksi rozpačitý.

Pokud člověk cíleně nejde do jednorázovky, ale je v tom záměr ať už dlouhodobější "postelové" spolupráce, nebo dokonce nějaké ty city, nejspíš nebude hodnotit hned po první ne úplně vydařené akci.

Ostatně, každýmu z nás se může stát, že pro jednoho budem postelovým bohem/bohyní a s jiným skončíme ve škatulce "šuká mizerně".

Tak by mě zajímalo, jak to máte vy, milí amatéři?

Co je pro vás stopka, kdy prostě nehodláte plýtvat časem a energií na další pokusy?