Šukali všade!!!

Hnedky vedle Šahriárovo, měl svý
království mocnej a bohatej Masůd a ten měl jedinýho syna Chalída a dyž ten se začal dostávat do dospělostě,

tak mu nechal tatík předvolat astrology, ornitology a všecky ty vodborníky, kerý potřebuje mladej kluk, aby měl správnej vývoj a šťastnej vosud. A ti mu určili, že by se měl voženit s tou nejkrásnější pannou pod sluncem. Copak vo to, pěknejch holek bylo ždycky na benzince dost, čekaly tam na karavany a říkalo se jim proto „uvítací výbor“, ale s tím druhým měly máloco společnýho. Na Fejsbuku taky nic moc!


A tak dostali výběrčí daní do průkazky eště jeden štempl, že sou taky jako
úřední vověřovači. Nafasovali prezervativy a vyrazili do všeckejch koutů
království. Ale měli s tím jenom těžkostě, mohli se strhat. Ždycky, dyž už
se zdálo, že na nějakou narazili a chtěli si ji poznačit, tak zjistili, že je to jen vobyčejná ženská. Ne, že by někerý nestály za to, ale panna v tu chvíli už nebyla. V celým království nenašli ani jednu, kerý by to vydrželo.


Král proto vyslal dvanáct nejlepších rytířů, aby hledali v cizině.
Ty si voblíkli sváteční brnění, vzali damascénský šavle a kopí, nasedli na vembloudy,
dyž předtím naplnili vaky prezervativama a vyrazili, tam kde si mysleli, že by mohlo bejt panen nejvíc. Na hranicích je ale zastavila celní a pasová kontrola a chtěli, ať přejdou přes rám, aby zistili, esli pod tím brněním nepašujou průpisky, aby zas nebyla vostuda. Rytíři byli nasraný, páč nebyly zvyklý, aby se tak se šlechtou zacházelo. Dyž ale prošel i ten poslední, tak zamířili dál a před úsvitem se voctli u Panenskejch Břežan, kde si myslili, že uspějou. Byl víkend a tak se začly táhnout domů holčiny z diskošky a rytíři je začli vověřovat. Dopadli ale, stejně jako prv výběrčí daní. Ty se ale aspoň mohli vrátit k DPH a tak měli porád co dělat. To ale nebylo nic pro rytíře, ti zvostali namydlený a rozhodli se napsat svý mínění tamnější hlavě státu. A tak poslali Klausovi dopis, že jako Břežany, to jo, ale že všecko má svý břehy a to vostatní, že ani náhodou!

A pak to vzali, jako poslední
možnost, přes Pičín. Tady neměli k názvu žádný připomínky, tady to sedělo,
ale zase jim začly docházet prezervativy. A tak poslali Masudovi SMS:


Masude sme v Pici

ne! Vsecko jako doma!

Mladej at se da radej

k buzikum i dyz tam

to taky neni isty!!!

A že nesplnili úkol, tak se přidali k vostatním a vlezli si do Blaníku, kde poslouchaj ty jejich písničky a zprávy.


„Já dyž sem sem přišla, tak sem byla panna!“ dodala Šeherezáda a koukala, co jako Šahriár na to.

„Ale taky jenom pět vteřin!“ vopáčil
Šahriár a mávnul rukou, že tím je to s tím panenstvím, jako vodbytý a
Šeherezáda, taky proto, že už svítalo a že jí to bylo prd platný, tak se víc nenavážela, sjela do přízemí a zamířila si to do chalupy…