Mír...?

Lidi úplně koukám, jak spolu dvě pohlaví můžou neustále soupeřit.
Takhle si nezašukáte! 😀
Dost často tady čtu blogy, jak muži stojí za hovno, nejsou dostatečně originální, nemají koule, ze zoufalství posílají ptáky a myslí jen na šukání.

Do protiútoku přichází blogy, nebo komentáře, jak jsou ženy rozmazlený, náročný, nikdo by si o ně neopřel ani kolo, ale tady si hrají na bohyně atd.

V každém tom blogu nacházím kousek pravdy, to uznávám, ale je nutný se pořád nějak hodnotit navzájem?
Proč vznikají nedorozumění?
Protože každý tu situaci vidí jinak, ze svého úhlu pohledu, nehledě na dosavadní životní zkušenosti a věci, které nás formovaly.
Nikdy se žena nemůže vžít do chlapa, který tady ty ženy oslovuje a nikdy se muž nemůže vžít do ženy, která přijímá stovky zpráv.

Jsme tady, abychom se bavili a prožívali to hezké, co spojí muže a ženu.
Ať už to je pouze virtuální spojení, nebo případně to reálné.

Nehrajeme na nějaké šovinistické a feministické tlupy. Vznikají z toho pouze nedorozumění, protože dva úplně odlišné vesmíry se nikdy nemůžou objektivně hodnotit!
Můžou se "pouze" respektovat a na chvilku splynout.

Přijde mi úsměvné řešit, jak by se měl kdo chovat... Žijeme život toho druhého? Nosíme jeho boty? Máme jeho náladu? Prožili jsme stejné zkušenosti? Ne? Tak kdo mi dal právo ho soudit?

Tohle prostředí je odrazem nás všech.
Nebude lepších blogů, pokud je nezačnu vnímat jinak. Nebude lepších mužů ani žen, pokud se budu soustředit jen na to negativní.
Nebude beznaděj, pokud na ní nevěřím.
Vše je v naší hlavě!
Toxické si to děláme sami.
Přirozené je to, co se mi nelíbí pustit...
A to co mi dělá radost udržet...