Setkání s “ex”

Si jdu takhle lesem a najednou kde se vzal tu se vzal můj ex. Velká náhoda. On byl tak nějak celej upravenej, že by z fleku svedl všechny lesní víly jednu za druhou, zato já, umolousaná a upocená, prostě bych mohla alternovat Lábuse coby “bába z mokřin”. Tak se pozdravíme a já jsem v tu ránu celá rozplizlá a culim se jak tele. Znám to z opačné strany, kdy se v mojí přítomnosti někteří slabší jedinci začnou rozplývat a usmivaj se jak jelita…no takže už jsem taky slabší jedinec. Ale když on má kurva všechno co se mi na chlapech líbí! Tak jsme prohodili pár frází, odporoučel se. Moje dcera…jo, byla tam se mnou dcera, tu jsem při tý rozplizlosti málem zapomněla v lese…tak ta se na mě koukla tak jako lehce opovržlivě a povídá - A to byl zase kdo. Já jsem zablekotala něco že kamarád a pak jsem se celou cestu domu usmívala. No a jak to máte vy, jste občas z někoho nečekaně jak se říká na větvi? Hezký týden. L.