Ne, Silvestra neslavím!!!

Nesnáším jakoukoli násilnou zábavu. Silvestr je v tomto směru nejhorším dnem roku.

Ty kecy okolo, strašný. Už v srpnu se idioti v práci domlouvají, kam půjdou "slavit" Silvestra.
"Kam jdete na silvestra a už máte zamluvený místa?" Pokaždý, když se dotazuji co vlastně toho 31.12. slaví, dostanu vždy geniální odpověď. "Vždyť je přeci Silvestr." A co jako? Dnes je 23.listopad.
Nebo "Konečně se zase můžu pořádně ožrat" Opravdu? Tak proč se neožereš 29.únoru?
Nebo, když se vás partnerka zeptá. "Lásko, dáme dneska sex?" "Klidně proč ne, ale proč jsme ho neměli včera?" "Včera nebyl Silvestr" BUM

Ne, neslavím 31.12., nemám jediný důvod. Konec roku mám na narozeniny a ne v den podle kalendáře, který je mimochod značně nepřesný a nesmyslný.
Nejlepší 31.prosinec jsem zažil v kině nebo divadle. Zašli jsme s partnerkou na představení , vrátili se domů a šli spát ještě před 23.hodinou. Druhý den ráno koukáte na fóna a nepřijaté hovory kolem půlnoci. Většinou rodiče. Co jste potřebovali, že nás burcujete o půlnoci. No vždyť byl novej rok. Bum. Ano, maminko a zítra je 2.ledna. Co jako.
Po několika takových pokusech i rodiče pochopili, že silvestr mě prostě vůbec nezajímá.

Úplně nejlepší Silvestr jsem zažil cca. 30let zpět , když jsem vypadl z domu před osmou večer a přes čtyři hodiny jsem sám chodil po našem městě, křížem krážem. Ten rok bylo zrovna celkem teplo, kolem 15.stupňů. Takový klasický zimní den. Nádhera.
Ale to by nebyl Murphy, abych cestou u našeho sídliště nešel kolem jedný bytovky a najednou na mě někdo volá. Otočím se a kráčí ke mě krásná kamarádka, která byla u našeho společnýho známýho na "oslavě". Přesně ta kamarádka, kterou jsem několik týdnů předtím pozval do kina, trapně naivně se domnívajíc, že by z toho mohlo býti něco víc. No dostal jsem , ani ne tak košem, jako spíše lopatou. Moje blbost, vždy se mě líbila a já otálel až moc dlouho. Dobře mi tak, volovi starýmu, tedy v tý době volovi mladýmu. Takže vlastně jeden malej důvod nesnášet silvestra bych měl, ale to jen tak z 5% :-).

No nic , chvíli jsme pokecali. Půlnoc se blížila, já ji nechtěl zdržovat, tak jsme si trapně popřáli k něčemu, já nechápajíc k čemu a rozešli se. Kamarádka za svou zábavou a já pokračoval ve své zábavné chůzi po zákoutích města...

Druhým zajimavým 31.prosincem byla online korespondence z jednou neznámou ženou, z jedné asociální sítě , která mi kdysi nabídla vstup do jakési skupiny.

Ale o tom někdy příště ...