Zadané nebrat...

30.11.2022 04:42 · 3 068 zhlédnutí DuchessaBella

Já A co přítelkyni? Taky máš?
On Mám no
Já Tak v tom případě co ty tady hledáš? 🤣
On Něco co doma nemám
Já Tak potom jedině vyměnit přítelkyni.
On Nojo, to zase úplně nechci, ale záleží koho tady potkám
On Třeba ji kvůli někomu tady vyměním
Já To není hezky přístup. 🤣
Jak bude mít potom dotyčná jistotu, že ji takhle taky časem nevyměníš? 🤣
On Tak ono když to dlouhodobě neklape tak proč v tom vztahu zůstávat.. :)
Já Samozřejmě. Proto nechápu, proč teda tu přítelkyni pořád máš. 🤣
On My si takhle rozumíme, akorát si nerozumíme v sexu
Já No právě. Víš kolikrát už jsem to tady slyšela?
Já prostě nechápu, proč zůstávat ve vztahu, kde stojí sex za hovno.
Tak se rozejdu a až pak hledám někoho nového
On Tak to má asi každý jinak že jo
Já To zajisté ano.
Nicméně já se se zadanýma nemám důvod bavit. Tak tady se asi rozloučíme
On Jasně, to chápu. Je to škoda.. zkusím napsat, když se rozejdu
____________________________________________________________________
Proč tady vlastně všichni zadaní chlapi jsou? Nuda, stereotyp. Miluju větu, já jsem doma spokojený, ale ten sex neklape. Konverzace kousek výše to krásně ukazuje během pár vět. Mám v tomto menšinový názor. Prostě pokud to doma neklape v posteli. Nemám důvod s tím člověkem být. Pokud to neklape na 100%. Pokud se s ním nedá mluvit a domluvit. Budu radši sama.

Lidé se bojí být sami. Všechno je to o zvyku. Také jsem se bála. Také jsem tam byla. Vyděšená k smrti, že zůstanu sama. A co se stalo? Světe div se. Nic. Svět se nezbořil. Zeměkoule se stále otáčí. Nakonec jsem zjistila, že být sama má spoustu výhod. Vše má své pro a proti. Já se snažím vidět jen ty pro. Během těch dvou let. Byla to pořádná jízda. Zjistila jsem strašnou spoustu věcí o sobě, o světě, o ostatních. Již mnohokrát jsem slyšela, že jsem namyšlená, protože odmítám dělat kompromisy. Já se ale nerozhodla ze dne na den. Dovedly mě k tomuto rozhodnutí spousty událostí, co jsem zažila. A zvolila jsem si být raději sama než s někým, kde to nefunguje.

Sama ze sebe si dělám srandu, že hledám jednorožce. Chlapa, který vlastně ani neexistuje. Hledám. Nehledám. Našla jsem. Toho jednorožce. Skutečně existuje. Byl ženatý. Je ženatý. A ženatý zůstane. Ne se mnou 🤣. Na nějaký čas jsem uvěřila pohádce, že můj příběh by mohl skončit jinak, než tisíce příběhů milenek přede mnou a tisíce po mě. Ale ne. Střetla jsem se s tvrdou realitou. Nikdy neodejdou. Zní mi neustále dokola v hlavě slova mé drahé sestry.

Moje chyba. Ale zkušenosti jsou nepřenosné a já si to musela zažít na vlastní kůži. A znovu už si tímhle procházet nepotřebuji. A proto si s jakýmkoliv zadaným chlapem odmítám psát, scházet se a spát s nimi. Protože jak řekl jeden dobrý kamarád. Pak chytneš city a co s tím?

Nedávno přišel otec mých děti s tím, zda se k sobě někdy vrátíme. Přemýšlela jsem nad tím celkem asi 48 hodin. Opravdu důkladně jsem přemýšlela nad každým aspektem. Toho, co jsme měli. Toho, co já dělala během těch dvou let, co spolu nejsme. Jaký on je? Jaká já teď jsem? A došla jsem k jednoduchému v závěru, že to prostě není možné.

Protože nedělám kompromisy a nemám v plánu je dělat. Návrat k němu by byl obrovský kompromis. Došlo mi, že jsem si nedokázala vzpomenout na to dobré. Jako kdyby tam nikdy ani nic nebylo. A viděla jsem jenom to špatné. Ten konec.

Hned po rozvodu jsem se zadaným vyhýbala. A to z jednoho prostého důvodu. Moc dobře jsem si pamatovala, jaké to je, být podváděnou manželkou. Časem jsem toto opustila. Zapomněla jsem na to. Své chování jsem si ospravedlnila tím, že přece není můj problém, že si manželky doma chlapy udržet nedokážou. Konec konců, jsem to také nedokázala. Když jsem byla vdaná. Až mě to dohnalo a vymstilo se mi to.

Už jsem byla mnohým. Podváděnou manželkou. Tou, co se rozvedla kvůli jiného chlapa. Tajnou milenkou ženatého. Zkušenosti jsou nepřenosné a já už ani jedno z toho znovu zažít nepotřebuji a tak se tomu budu vyhýbat jako čert kříži.

Nikoho nesoudím. Dělejte si všichni, co chcete ku vaší spokojenosti. Já už se toho účastnit odmítám.

Zajímá mě, zda jste se někdy někdo vrátili k bývalému a jaký ten druhý pokus byl? Za mě to není nejlepší nápad. Vyšlo to někomu?