Vánoční čas by prý měl být o odpočinku, scházení se s rodinou a přáteli. Kamarádů mám celkem dost, ale někteří z nich tak nějak vyčnívají nad ostatními :) Znáte to, jsou to většinou ti, se kterými máte zážitků 3 prdele. Některé zážitky byste si odpustili, ale když si na ně zpětně vzpomenete, od srdce se zasmějete.
Nedávno mi psal kamarád, který byl můj spolubydlící během mého několikaletého působení v Praze. Padla domluva, že za ním ještě před Vánoci dovalím a zavzpomínáme na staré dobré časy.
Zažili jsme toho spolu opravdu hodně. Bylo nám v té době docela málo - mě kolem 21 a on byl o 3 roky starší.
Jedna z historek, která se mi oživila a je prostě nezapomenutelná obsahuje dva chlapce, dvě dívky a jednu manželskou postel. Akorát vůbec neskončila tak, jak se může zdát.
Bylo po práci a my se s kamarádem (říkejme mu třeba Lojza) domluvili, že zajdeme večer někam popít a trochu se pobavit. Vyrazili jsme do Dejvic a tam zapadli do jednoho z klubů. Atmoška byla fajn a tak se začalo prvním drinkem. Po něm následoval druhý, třetí atd.
Lojza se rozhodnul trochu omrknout terén. V té době byl aktivnější, co se balení holek týče, a tak se posilněn alkoholem vydal hledat svojí kořist. Já ho následoval a hledání nechal čistě na něm. Narazil na stůl, kde o samotě seděly dvě holčiny. Zdvořile se ptáme zda můžeme přisednout a zahajujem konverzaci. Opravdu si už nepamatuju o čem byla, ale vzhledem k našemu stavu, to nemohlo být nic moc. Střihli jsme i nějaký ten taneček na parketu a pak šli holky doprovodit na bus.
Lojza si vybral jednu z nich, které se snažil věnovat svou pozornost. Za mě to byla ta hnusnější, takže vlastně výhra, protože na mě zbyla ta druhá hezčí. Nevím jak se to stalo, ale holky nás začaly přemlouvat, abychom jeli s nimi až domů, a že nám ráno udělají míchaná vajca na snídani. V duchu jsem se zaradoval nad myšlenkou, že dneska bude sex a snídaně k tomu jako bonus. Nastoupili jsme tedy taky.
Z busu mám vzpomínku na to, jak Lojza tu jednu pořád oslovoval ,,Klárko” a ona ho pořád dokola opravovala, že je Tereza. Ale vůbec už nevím, která z nich to byla.
Dojeli jsme do cílové stanice a vystoupili v nějakém zapadákově za Prahou. Poté došli k baráku, kde bydlela jedna z holek a vešli dovnitř. Byl to dům od té, která měla podle spravedlivého dělení připadnout mě. Opět opakuji, že to byla ta hezčí, takže výhra. Těm dvoum hrdličkám, co se k sobě už pomalu měly ukázala rozkládací gauč v obýváku, a že mají spát na něm. Má vyvolená vyšla na chodbu, kam jsem ji hladově následoval. Tam se na mě otočila a řekla mi doslova….dodneška si to pamatuju, taková to byla rána…. ,,Najdi si někde místo, já jdu spát nahoru za přítelem”. A odešla do prdele.
Stojim tam jako opařený, nevěříc tomu co z ní vypadlo. Vidina sexu se rozplynula jako pára nad hrncem. Stojím ve tmě, v cizím baráku a mám si prý najít někde místo…. Jedinou cestu, kterou jsem v tom domě znal byla ta, která vedla zpátky do obýváku. Tam se tedy vydávám, nehledíc na to, že na gauči už kámoš drandí svému úlovku pod spodním prádlem. Sedám si do křesla a dělám jakoby nic. Čumím do tmy a poslouchám zvuky lásky. Jsem v nějakém podivném transu a vůbec nevím co mám dělat, tak tam prostě jenom sedím a říkám si, že mě třeba pozvou mezi sebe. Po nějaké chvíli si mě Lojza všimne a posílá mě do hajzlu. Hold to nevyšlo a já se vydávám zpět na chodbu. Šmátrám po nějakém vypínači, ale neúspěšně. Nakonec se mi daří najít dveře a za nimi nahmatat postel. Hurá! Lehám si a s motající se šiškou usínám.
Ráno se probouzím s pořádným bolehlavem. Koukám kolem sebe a zjišťuji, že ležím v manželské posteli. Všude po zdech rodinné fotky a z nich jedna svatební. No bizár jako sviňa. Dochází mi, že je to asi ložnice rodičů, kteří jsou nejspíš na dovolené a dcerka jim má hlídat barák. Kdyby jen věděli…
Po chvíli se ve futrech objevuje Lojza v trenkách a polohlasem říká, že je mu pořádně zle a žádnou snídani prý nechce. Mám stejný názor. Využíváme situace, že všichni ještě chrní a nepozorovaně mizíme pryč.
Dodneška si myslím, že mi ta dotyčná tak trošku kecala a žádného přítele tam neměla. Asi jsem něco posral v tom buse, ze kterého si nic moc nepamatuju. Možná jsem to byl dokonce já s těmi jmény…. Ale to už se nedozvím, jelikož jsme holky nikdy více neviděli.
Teď mě tak napadá a doufám v to, že létošní setkání bude mnohem klidnější a dáme si max. svařáka na vánočních trzích a možná steak někde ve stejkáči.
Budit se v cizí posteli, u cizí holky doma, s kocovinou a s tím aniž by něco bylo už fakt nechci 😁