Respektuji chutě domácich zvrhlíků a tak dle instrukcí se stavuji na sádce pro pstruhy. Chtějí to, mají je mít.
Jelikož již léta tvrdím, že nejsem lachtan ani tučňák, tak těchto orgií se obvykle neúčastním. Ulovím, zabiju vykostím připravím ale jíst to až na pár výjimek, odmitám.
Beru ty krásné tvory do rukou a chystám sváteční menu. Ta dole si vyžebrala hračku (chytré "vajíčko"). Chci z toho taky něco mít. Ryby neryby, dole jsem při chuti. Oblíbený nejen běhací mód a jedu. Čichové receptory hlasitě protestují. I tak chvílema je to opravdu k nevydržení.
A tak ráda bych si dolu sáhla... A několikrát se i udělám. Terapie se ukazuje jako velmi účinná. Je mi jedno, že kuchyň je rybárna se vším všudy. Včetně smradu. Asistenci našeho loveckýho gaučáka oceňuji nachystanými úplatky. Mazlík, masový separátor, plive chleba. Roznáší a dělá mi kešky, šikulka. Jen po oku pozoruji, abych nemusela moc hledat a dělám, že nevím.
Kolem všudypřitomných ryb uctivě prochází, snaží se líznout, občas hladově fňukne, nakukuje mi pod nůž, otírá si mlsné sliny o moje nohy a vždy je tam, kde nejvíc pomůže. Rád by si rybu sundal a vytřel se ... na to zapomeň, Mazlíku. Nicméně alespoň zlomyslné chlupy začínají poletovat a statečně se chytají ryb.
Po několika pokusech to vzdávám. Čim vic to koupu a čistím (ryby), tím chlupatější snad jsou... Ta dole mě zase sejmula. Chytám se pultu a užívám si to.
Dodělávám ryby a s lehce poraženeckým pocitem nesu rybožroutům. Tak snad. Moje oko až v tuto chvíli bohužel registruje, že jemné psí chloupky v počtu pár kusů trčí opět z ryb...
Rezignovaně to dávám na stůl se slovy že "se teda omlouvám, že máme letos chlupaté ryby."
Zvrhlíci se na to vrhají jak banda hladových lachtanů a chlupaté nechlupaté, za chvíli je vyřízeno.
S úlevou mizím. Ryby nechci zase dlouho vidět. Mazlík se blaženě olizuje a rozpatlává si rybí smrad všude. Jj, bez chlupů by bylo doma smutno. Občas je to ukrutný boj.
Jdu to dořešit sebe. Tato story stála život několika ryb (které sežrali rybožrouti) a já jsem poté stihla vymlátit tři hračky. Pan WBorůvka s rudým WDĎáblem visí svorně na nabíječkách, za nima si poblikává u toho Lovense. Jsou to snaživci. By jeden nevěřil, jak je to vaření namáhavé a energeticky náročné. Kešky si nechám na pak.
Tak tedy chlupatým rybám zdar. Jdu si dát něco normálního k jidlu. Taková klobáska by nebyla vůbec marná. Vyhládlo mi a jsem při chuti...😈 nedá mi to a prohlížím si svůj košík hraček. Vybírám si nakonec ještě Mrkvičku. Se zbytkem aaaaa...tak tuhle velemlsnou, už zvládne jen Bono a začinám HO zlobit..
P.S. Klidné, a ZVRHLÉ, VESELÉ ... nejen svátky, dle vašeho. Všem hodně zdraví a štěstí. Jsme tu fakt na chvíli a čím dříve nám to dojde, tím více toho snad stihneme. Kdy jindy žít, když ne dnes...
P.S.2 Na Lásku snad nepotřebujeme přidělené datum, stejně jako pro to, co jsme koupili (nachystali) druhým. A chceme jim to dát❤ Zítra bude. Nepochybuji. Ale může být i bez nás... každého dne škoda. Na vše času zoufale málo. Dělejte si radosti a nezapomínejte i na druhé. S pokorou. Já.
Děkuji Admin (gender friendly), že mi dali konečně šanci zařadit mezi gastro sex i hračky. A mohla jsem vytáhnout tak své nejzvrhlejší JÁ. A jdu si konečně posbírat ty kešky...