První výročí na amatérech

Když se zpětně ohlédnu, jaký byl můj první rok na amatérech, tak bych řekla, že hodně divoký, ale zároveň mi také přinesl spoustu nového. Poznání nových lidí, rozličných povah, nových sexuálních praktik...

Přišla jsem na to, že ne každý to se mnou myslí upřímně, že spousta lidí něco říká, ale myslí to úplně jinak. Přišla jsem na to, že když se muž zamiluje, chce ženu vlastnit jen sám pro sebe. Že spousta chlapů naslibuje hory doly, ale skutek utek. Na druhou stranu jsem tu našla spoustu fajn lidí, spoustu mužů a i pár žen, kteří mě v mé cestě životem posunuli o mnoho dál.

Našla jsem tu přátele, o které doufám nikdy nepřijdu, i když naše cesty se rozdělí. Budu nenápadně sledovat jejich vztahy, nové i staré lásky. Dozvím se, až se ožení nebo se jim narodí dítě. Na oplátku oni třeba někdy přijedou za mnou a uvidí, jak žiju svůj život já. Až se s nimi zas v budoucnu setkám a budu moci říct: „To je můj muž, kterého jsem si nakonec vybrala, a to jsou mé děti.“ Nebo se to třeba nikdy nestane a já zůstanu sama a budu si život užívat plnými doušky až do jeho konce.

Kdybyste mě potkali před rokem, vůbec byste mě nepoznali. Byla jsem děvčátko, co teprve dospívalo v ženu, a díky velikému štěstí jsem měla možnost potkat muže, co mi pomohl dospět, ale také mi zlomil srdce. Možná to tak mělo být, možná to byla součást té cesty. Teď už jsem ale jiná, vím, alespoň z části, co chci, kdo jsem a kam kráčím. Uvědomila jsem si, že se nemohu tolik obětovávat pro druhé, ale musím myslet i sama na sebe. A to jak v sexu, tak i v životě. Naučila jsem se mnohem více si svůj život užívat, část rodiny to sice neshledává rozumným, ale já jsem tak šťastná. A až nebudu, tak zas svůj náhled na život změním.

Celkově ten rok hodnotím velmi pozitivně, i přes pár kotrmelců se mi podařilo najít kamarády, se kterými trávím ráda svůj volný čas a doufám, že tomu tak bude i nadále.