Proč, jezdím k němu?

Proč jezdím k němu, když vím, že píše jiným?
Proc jsem tak hloupá, i když já nejsem svatá, mám i ještě jednoho. Ale on má rozjetych víc, ale když si s ním chci o tom promluvit, hází to do autu.
Proč k němu jezdím, když spolu nesukame, vždycky slíbí příště a nic, buď je unavený, nebo usnu já, nebo prostě najde nějakou výmluvu.
Dělám ze sebe hrdinku, že když se najde nějaká, která u něj bude žít, nebude mi to vadit, ale opak je pravdou. Vždy když to zjistím, je mi jako, kdyby mi vrazil nůž do srdce ♥, bolí to.
Kolikrát říkám zabalím si věci co tu mám. A ukončím to. Jenže přijedu k němu. A nedokážu to. Jsem prostě hloupá a naivní, nebo nejsem sobec a nechci aby byl sám. Co dál, ukáže čas.