Nedělní veršování

Výhružky a sliby

Natažená na pohovce, slyším stále znova,
jak mi šeptáš do ucha ta zvrácená slova.
Že prý drzost neodpouštíš, že si koleduji,
když ti stále odmlouvám, s každým chlapem koketuji.

Prý už si mě vychováš, jako správnou subku,
ještě budu slibovat, že neudělám hrubku.
Nasadíš mi obojek, kolíček a pouta,
když se budu vzpouzet, provazem mě spoutáš.

Pak už budu jenom tvoje hračka k trápení,
když budeš chtít, přijde bolest, jindy slastné mučení.
S rákoskou mě seznámíš, ta prý nejlíp funguje
na takovou potvoru, co v dráždění si libuje.

Bezmocnou mě přivážeš, pak vytáhneš ptáka,
než se stihnu nadechnout, do krku mi budeš cákat.
Na mé tiché vzlyky nebudeš brát zřetele,
tvé sperma mi poteče po bradě a po těle.

Ta představa je děsivá, sloužit tvému údu,
přesto už mám prsty v kundě, každou chvilkou budu.
Drzost mě však neopustí, nesmím si to zkazit,
a brzy nahá na všech čtyřech před tebou se budu plazit.