Když jsem se s ním setkala poprvé, dostala jsem varování, že je "tak trochu dominantní".
V reálu ten můj sameček jenom nesnese jiné samečky. V případě setkání s jiným samcem tedy nastává bleskové poměřování velikostí a snaha o rychlou likvidaci konkurence.
Naopak s dominantní samicí stačí její pouhý pohled a už je v pozoru, ocas staženej, v dychtivém očekávání, co bude následovat a jaké odměny za poslušnost se mu dostane.
Oproti tomu při kontaktu s malou přítulnou čubinkou s ocasem nahoru rozehrává své hry plné vášní.
Takže, milý H., na tvoji připomínku, že ikdyž se lidem vyhýbám, přece jen by mě při těch procházkách v polích a lesích mohl sbalit jinej pejskař, to shrnu jednoduše: Zcela vyloučeno, pán by musel mít přítulnou a vychovanou čubičku a odvahu, protože můj pes je magor a já (občas) koušu.
Co vy, amatérky a amatéři, máte nějaké hodně originální místo seznámení?
Komentáře uživatelů
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Jinak, asi bych předpokládala, že přirozeně dominantní chlap má odvahu tak nějak automaticky.