Pán s poslušnou čubkou

Když jsem se s ním setkala poprvé, dostala jsem varování, že je "tak trochu dominantní".

V reálu ten můj sameček jenom nesnese jiné samečky. V případě setkání s jiným samcem tedy nastává bleskové poměřování velikostí a snaha o rychlou likvidaci konkurence. 

Naopak s dominantní samicí stačí její pouhý pohled a už je v pozoru, ocas staženej, v dychtivém očekávání,  co bude následovat a jaké odměny za poslušnost se mu dostane. 

Oproti tomu při kontaktu s malou přítulnou čubinkou s ocasem nahoru rozehrává své hry plné vášní.

Takže,  milý H., na tvoji připomínku, že ikdyž se lidem vyhýbám, přece jen by mě při těch procházkách v polích a lesích mohl sbalit jinej pejskař, to shrnu jednoduše: Zcela vyloučeno, pán by musel mít přítulnou a vychovanou čubičku a odvahu, protože můj pes je magor a já (občas) koušu.

Co vy, amatérky a amatéři, máte nějaké hodně originální místo seznámení?