Vzrušuje Mě Tvůj strach...

Je horká letní noc, trochu dusno a v dálce hřmí. Ve staré, opuštěné, průmyslové budově, kam by ses neodvážila jít sama ani ve dne, ležíš posilněná vínem na kuráž jen v černém krajkovaném prádle a spoutaná, se zavázanýma očima. Tvé smysly jsou maximálně zbystřené a Ty vnímáš jak zvedající se vítr, tak i rychlejší tlukot svého srdce. To sladké utrpení z kombinace vzrušení a strachu začíná být přímo nesnesitelné a Tvá sladká šťávička je už cítit kolem. V hlavě přemítáš, jestli to byl dobrý nápad, se takhle scházet s mužem, kterého jsi ještě nikdy neviděla, ale už je pozdě. Slyšíš kroky! Blíží se! Nad vzrušením převládne strach...chceš utéct! Nejde to! Chceš křičet, ale víš, že Tě nikdo neuslyší. Na chvíli strachem ustrneš a svými maximálně zostřenými smysly slyšíš i jeho dech. Co bude dál...