Chov domácího zvířete
 - 1.díl

Chov domácího zvířete
(zamyšlení na pokračování)

V životě každého se najde chvilka, kdy cítí, že být sám není dobře a začne třeba uvažovat o nějakém zvířátku.
Doporučuji uvažovat o nějakém, které je interaktivní, hravé a učenlivé - tudíž například rybičky nejsou úplně ideální. Například zvířátkem, které vás dovede potěšit, ale i být užitečným, může být pejsek. Budu ho tedy používat jako vzorový objekt pro ilustraci myšlenek…

Začínáme od mláděte
Když už jsme se rozhodli, že je na čase si zvířátko pořídit, doporučuji mít ho hned od mláděte, jelikož u něj ještě nejsou špatné návyky a vše co se díky vám naučí je pro něj nové a máte tak ideální možnost ho tvarovat k obrazu svému. Však se také říká - „Jaký pán, takový pes“. A ono je to tak…
Znamená to ale i odpovědnost pána za to, že zvířátko bude dobře vychované, protože zvířátko je pak i pánovo vizitkou, kterou okolí vidí a vnímá jako pánovo součást. Zvířátko totiž, podobně jako malé dítě, nemá potřebu lhát a díky tomu je velmi pravdivým odrazem pánova charakteru a myšlení. Snažme se tedy, aby ten pohled na vaše zvířátko byl co nejlepší…

Výchova
Páni, kteří se rozhodnou chovat domácí či divoké zvíře brzy zjistí, že přílišná volnost může vést k tomu, že zvířátko si začne myslet, že je vůdcem smečky a pán je ve smečce jen k tomu, aby pokryl veškeré potřeby daného zvířátka - krmení, mazlení, venčení, hraní, uklízení po zvířátku, atd. Prostě - krásný svět bez omezení a bez starostí.
Všichni, kdo s nějakým chovem máte zkušenost mi dáte za pravdu, že to takhle je, a že to úplně ideální stav není. Pokud zvířátku třeba nevysvětlíte, že k venčení je ta příroda za dveřmi, budete se muset při sedání vždy dobře kouknout, jestli na gauči není i něco nepříjemného nebo jestli ta podlaha v kuchyni neklouže, protože se zrovna zvířátko rozhodlo, že ji svou loužičkou designově vylepší…
Zvířátka, která na to mají dostatečnou inteligenci, je možné trénovat a vychovávat. U těch ostatních nezbývá nic jiného než restrikce, například ve formě umístění do klece, apod.
Správně vedený trénink a výchova by měly vést k tomu, že dobře vychované zvířátko bere i tu výchovu jako hru a má z ní radost a je na sebe pyšné, že například zvládlo přeskočit překážku, aportovat míček, apod., a že tím udělalo pánovi radost a zaslouží si třeba pamlsek, podrbání, pánovu pozornost a další pozitivní věci. Špatně vedená výchova může zvířátku pokazit charakter a ono pak bude třeba útočit na listovní doručovatele, kousat malé děti a obecně nebude chtít poslouchat, protože si bude myslet, že to co po něm pán chce nemá smysl. Nebude respektovat, pánovo požadavky jelikož v nich bude vidět jen své omezování a zásah do prostoru, ve kterém se cítí přece tak skvěle…
Je to tedy i o vybudování pánovo autority, kdy ho dané zvířátko vnímá jako toho vůdce smečky a jeho názorem, přáním a příkazy se řídí. Takže vždy je třeba najít rozumný kompromis, kdy se i cvičené zvířátko cítí dobře a vnímá pána jako to dobro, které ví co je pro něj nejlepší. Dobro, které nechá si zvířátko hrát, vybít energii a přitom ani nevnímá, že dělá to co pán chce a dělá tak pánovi a sobě radost. Vznikne tak nádherný, oboustranně výhodný vztah, ve kterém má sice pán navrch, ale i zvířátko se v něm cítí příjemně a může to dávat najevo nejen pánovi, ale celému okolí, protože je šťastné.

Příště si povíme něco o tom, jaké metody, případně prostředky se mohou použít pro výchovu zvířátka.