A03 Naše cesta k triolismu

Kdo čte blog od začátku, už ví, odkud vycházíme, kde jsme a jak se vnímáme. Teď bychom rádi popsali, jak jsme se coby partnersko-manželský pár (Rajdička+Ježura) do aktuálního stavu dostali.

Rajdička o mně od začátku naše vztahu věděla, že jsem bisexuální, že mám za sebou mnoho předchozích zkušeností se ženami, muži, páry i skupinami, a já jí po nějaké době, co jsme se seznámili, nadhodil, abychom zkusili trojku nebo šli na swingers nebo něco podobného. Nesetkal jsem se úplně s odporem, ale spíše s odmítavým přijetím, což na první pohled zní paradoxně, ale spočívalo to v té reakci, že se Rajdička tenkrát těmto představám nebránila, ale tvrdila, že jí stačí, když zůstanou na fantazijní úrovni, a nemá potřebu je realizovat. Já jsem čas od času toto téma vytáhl, víceméně se stejným výsledkem. Občas jsme mluvili i o tom, jaké by to bylo, kdyby si našla milence, že by mi to nejen nevadilo, ale že bych to všemi deseti přivítal. Ale opět to šlo do ztracena. Stejně jako Rajdiččiny představy o tom, jak si užívá se dvěma muži – představy dost podstatné, protože podle Rajdičky obvykle nezbytné pro to, aby dosáhla orgasmu. Opět jsem jí opakovaně ujišťoval, že uvítám – ne, že se splní můj sen, pokud tyto fantazie začneme realizovat.

Takto to pokračovalo zhruba celou dekádu, až se nedávno spustil katalyzační proces. Byl jím krátký, ale intenzivní eroticko-milenecký vztah Rajdičky a jejího kamaráda, který inicioval on, ale Rajdička do něj spadla takříkajíc „po hlavě“. Přestože Rajdička věděla, jaký mám k věci postoj, zpočátku mi o věci neřekla, protože pro ni samotnou to byla tak převratná událost, že se v ní necítila úplně sebejistá. Když mně nakonec vše vylíčila, tak jsem se rozzářil radostí jako kluk, co dostane pod stromeček autodráhu.

Po této Rajdiččině zkušenosti ale byly okovy monogamie definitivně rozlomeny a otevřela se před námi neznámá krajina, kterou chceme velmi pozvolna zkoumat. Z prvotního výhledu do těchto nových končin se nám oběma téměř doslova zatočila hlava a jímala nás závrať (když ale dnes Rajdička jede za milencem, je to pro nás pro oba tak běžné, jako kdyby si domluvila schůzku s kamarádkou v kavárně).

Začali jsme souběžně zde (já) a na nejmenované seznamovací sociální síti (Rajdička) hledat někoho nového. Na sociální síti jsme byli hned po registraci během asi hodiny úspěšní. To už jsme ale přesně věděli, co chceme a koho chceme, a taky jsme to tak na rovinu podávali. Že jsme někoho tak rychle našli a že nám to všestranně funguje – to stále považujeme za malý zázrak.