Velikonoční pomlázka s piss...

9.4.2023 - Víkend před Velikonocemi jsem trávila v Ostravě, tudíž jsem se nacházela jen pár minut od své Bohyně a Madam „Lady Monere“. Dostala jsem tedy v sobotu nápad, že bych mohla svoji Madam před odjezdem zpátky domů navštívit a nechat se pořádně vymrskat bičem, který jsem své Madam schválně kvůli tomu pořídila. Ne že bych si v tom přímo libovala, ale výprasky k výchově a trestání neodmyslitelně patří. Madam se můj nápad velice zalíbil a určila čas, kdy jsem se měla dostavit do jejího BDSM studia. Ve smluvenou dobu jsem byla v neděli odpoledne celá natěšená na místě. Po příchodu do studia jsem si bez váhání před Madam klekla, sklonila svoji hlavu k zemi a uctivě začala líbat její vznešené nožičky. Pak se mě Madam zeptala jestli nemám žízeň, tu jsem samozřejmě měla, takže jsem nabídku osvěžení neodmítla. Byla mi tedy podána plná větší sklenice a začala jsem pít, hned při prvním loku jsem si říkala, že tu něco nehraje, protože nápoj byl teplý, hned jsem pochopila, že onou tekutinou na zahnání žízně není žádná voda nebo minerálka. Madam pro mě lstivě a záměrně přichystala překvapení v podobě jejího pissu, prý abych s ní byla spjatá a něco jejího měla nějakou dobu v sobě. Po tomto nečekaném osvěžení mi Madam přikázala postavit se čelem ke kříži, ke kterému jsem byla vzápětí připoutána. Pak Madam vzala do svých rukou bič-karabáč a prohodila, že když budou ty Velikonoce tak to bude o něco tvrdší výprask než minule. Na zahřátí jsem dostala několik ran a za každou poděkovala. Následně mi Madam řekla, že děkování skončilo a mám jen počítat. Tímto začal můj výprask. Madam mi udělovala jednu ránu za druhou a s velkou pečlivostí, abych měla celý zadek zbičovaný rovnoměrně a všude. Štípalo to opravdu hodně, až jsem si kolikrát musela oddychnout před vyřčením čísla rány. Výprask netrval nijak dlouho, ale byl o to bolestivější. Nakonec z toho bylo 100 ran, po kterých jsem měla zadek posetý výraznými stopami a zbarvený do červena. Po mém odpoutání od kříže se Madam usadila do svého křesla a mě nařídila si před ní kleknout a uctívat polibky její vznešené nožičky, do čehož jsem se také s radostí pustila. Líbala jsem je po celé délce, pak na přání Madam i každý prstík zvlášť. Bylo mi pak dovolena si lehnout u jejích nohou a chvíli si po výprasku odpočinout. Několik takto stavěných minut mi přišlo vhod. Času už nebylo nazbyt a tak jsem Madam poprosila, zda bych je ještě nemohla osvěžit jejím pissem, s úsměvem na tváři mi jej tedy přinesla a nařídila mi vypít už vše na ex, vzdorovat nešlo, Madam se musí poslouchat na slovo, at’ se mi to líbí nebo ne. Jen ONA ví, co je pro moji výchovu nejlepší. Plnými doušky jsem tedy upíjela obsah sklenice až byla prázdná. Madam byla spokojená, že jsem to zvládla. Budeme v tom prý i nadále pravidelně pokračovat, abych byla zvyklá kdykoliv Madam potěšit a bylo tak mezi Madam a mnou osobní pouto. Cesta domů byla bolestivá, zadek jsem měla v jednom ohni. Účel návštěvy byl splněn.