Láska visí na vlásku

A hlavně to napsat ještě za tepla. Jsou blogy plánované a pak neplánované. Takže tímto oznamuju, že "Erotické prádlo" musí počkat. Kdyby to některá nemohla vydržet, nabízím, výměnou za něco dobrého, konzultace již dnes. S ohledem na negativní zkušenosti - platba předem :-D Ale zpět k dnešnímu střípkovému blogu, který se bude motat kolem lásky. Rozdělím ho na 3 části. Než začneme, malá poznámka, sponzorem dnešního blogu je kreativec, který mě svým výtvorem, zvěčněným na jisté žižkovské zdi, inspiroval k dnešnímu blogu. A abychom to zpestřili, pokud to místo někdo dokáže správně lokalizovat, obdrží ode mne malou pozornost (*).

Každou část lze číst samostatně, takže je blog vhodný i pro lidi s poruchou pozornosti :-)

1) Sebeláska
------------------
Bez toho to nejde. Minulý pátek ve stromovce. Kámoška, její malej klouček a později dorazil i přítel. Známe se léta, přesněji řečeno, od doby, co jsem přivandroval do Prahy, a pak se přestěhoval z Prahy na Žižkov :-) Abychom byli přesní. Oba jsou emočně naprosto rozdílní, a ačkoliv kamarádka prohlásila, že by s ním nejspíše aktuálně nebyla (nebýt toho drobečka), oba jsou skvělými rodiči. A to, že se k sobě temperamentem moc nehodí, to mi bylo jasné hned. I přesto si nemyslím, že by to mezi nimi nemohlo dlouhodobě fungovat.

Kamarádka se dušovala, že v těhotenství s kouřením přestane (a nikdy úplně nepřestala). Teď kouří elektronickou cigaretu a její partner si dává nikotin v pytlíku přímo pod horní ret (značka Velo - taková kulatá krabička). Během procházky a pobytu na dětském hřišti slepé koleje, když budu tedy hodně přeskakovat, jsme se nad tématem škodlivosti dopracovali k... "víš co, zkus si to sám". Prý začal s jednou hvězdičkou a dnes už má čtyřku (koncentrace nikotinu). Dostal jsem poučení, že to může pálit.

Půl minuta na jedný straně, půl minuta na druhý, (možná déle), pak když jsem to z pusy vyndal (pomyslím si, přes lehké brnění "však ...to nic nedělá"). Což je u mne spíš znak průseru, další minutu jsem celej ztvrdnul jak tyč od zábradlí, a bylo mi, jako bych dal 20 piv a láhev vodky (což bych nikdy neudělal). Vlastně si nepamatuju, kdy mi bylo takhle zle. Začal se mi ozývat žaludek, kam přistála před pár desítkami minut Únětická dvanáctka. A s jistým časovým posunem, jsem se musel jít dvakrát vyzvracet. Prý jsem vyhrál nejprudší reakci ze všech pokusných objektů.

Pachuť z piva zmizela až druhý den, a opravdu se pozastavuju nad tím, proč si tohle dá kdokoliv dobrovolně do krve. Mám se natolik rád, že další podobný experiment na dlouhou dobu vynechám, a definitivně mě to utvrzuje v přesvědčení, že s kuřačkou žádný vztah plánovat nebudu, protože ji chci mít rád stejně, jako sám sebe. A to bez sebelásky z její strany, nepůjde. Nakonec to má po týdnu jeden pozitivní efekt. Přítel kamarádky, poté co mne viděl, přešel na tři hvězdičky. Snad v tom trendu bude pokračovat i bez dalších ukázek škodlivosti :-)))

2) Léty prověřená
------------------------
Jedu si dnes takhle tramvají z obchodu. Pár kolem šedesátky (možná lehce pod), pán pustí ženu sednout na jediné volné místo, a ona mu podává jakési pouzdro, třeba na doklady.

"Proč mi to dáváš?"
"To jsou ty lístky na dnes večer?"
"Ty chceš, abych to ztratil já, viď..."

Dál jsem je přestal vnímat. Na tom je hezké jednak to, jak se ti dva znají a potom, madam zastává tradiční hodnoty. Je jedno, kdo ty lístky koupil, ale muž je džentlmenem a tak by se měl i prezentovat pro své okolí. Včera jsem viděl fantasy snímek Zloba, v hlavní roli Angelina Jolie. Natočené to bylo hezky, jen mi z toho bylo smutno. Tam už se bez mužů obešli úplně. Neprezentovali tam žádné pozitivní hodnoty, které známe z pohádek.

Měli jsme debatu s kámoškou (jinou než z předešlé části pochopitelně) a přesto, jaké možné požadavky bychom měli na vysněného partnera, tak to stěžejní je, mít se ke komu v případě potřeby přitisknout; "mohl by mi sehnat a nasekat dříví na zimu" a "mohla by mi uvařit silnou polívku" ...když budu umírat na rýmičku. Zvládneme to sice oba sami, nicméně ve vztahu pak každý ocení spíše spolehlivost, než těšínská jablíčka.

Zkritizoval jsem tu jedné slečně popis, že mně tam ty její vykřičníky vaděj, a že bohatě stačí jeden. Nakonec jsme se po příjemné debatě dostali k tomu, že může být ráda za vzkazy od idiotů, protože ví hned, na čem je. Sice bych byl asi překvapen, kdyby mi napsala holka do zprávy "Ahoj, já jsem píča", ale nic bych si pak od toho nesliboval. Ale jo, sralo by mě to (upravil bych si popis: "nepište mi zprávy, že jste píča, nehledám!"). Nejlepší bude, když si chlapa vybereš sama, a nebudeš spoléhat na to, kdo ti napíše.

3) Láska budoucí
------------------------
Docela mi přišlo líto, že se nebude opakovat prvomájová akce, jak jsem psal minule. Mám totiž problém se svým mozkem, a jeho vztahem k ženám. Nechce se mu ztrácet čas se ženami, u kterých pozná, že to nebude mít budoucnost, a zároveň nechce oslovovat ženy, o kterých nic neví, protože je chce nejdřív poznat. Anebo "Ta je dobrá, určitě někoho má..." přiznejme si to, je to jen lenost a pohodlí.

Naštěstí se dokážu domluvit sám se sebou, a pokud si to logicky odůvodním, tak se dokážu vyhecovat. Proto, až bude hezky, vyrazím do ulic, a budu oslovovat milé a hezké ženy, a ptát se jich, jestli jsou zadané a nebo nezadané. Do toho si budu dělat čárky a vést statistiku. To, že se u toho můžu seznámit, je v tuhle chvíli pro můj mozek vedlejší, takže to projde bez námitek. V případě statistiky samozřejmě, můžu zařadit doplňující otázky.

Nevím ještě, kdy vyrazím a kam přesně, takže nedává smysl to sem psát, ale o nabyté dojmy se tu pochopitelně milerád podělím.

(*)... něco sladkého