Jedna láska a sto životů 8.díl

Dnešní příběh bude tak trapný, že se budeme všichni společně smát a červenat scénám, které kdyby se točili tak určitě nakonec skončí v silvestrovském komediálním sestřihu, jakékoliv (ne)seriózní televizní pornostanice, kterou naleznete možná i ve výběru kanálů vaší kabelovky. V tom že má vyvolená je fantastickou partnerkou, mě utvrzují reakce z její strany na vzniklé situace, a nakonec se pak vždy vytváří absolutně nejlepší vzpomínky na situace v našem sexuálním životě, které mají kombinaci nejenom famózní mrdací akce, ale zároveň vše obsahuje plno smíchu, ale ne(jen) toho způsobeného dostavením se euforie.

Těžko vytyčit role jednotlivých zázemí v naší domácnosti v našem sexuální životě, ale myslím že naše postel je andělské zázemí, kdežto starý rozkládací gauč bylo satanovo lože, na které se vážou vzpomínky i z předchozích dílů tohoto příběhu. To pak při stěhování, vyhazování a likvidaci starého gauče vyvolalo lehké záchvaty smíchu i v očích mých podřízených kolegů, které jsem tak neuctivě využil na tuto záslužnou činnost výměny starého gauče za nový. Že gauč něco zažil, se pak projeví právě rozpadnutím gauče těsně před dodávkou, do které gauč nakládáte, kdy se celistvý gauč z několika původních prasklin promění na několik fragmentů, a zároveň vy tak během této náročné cesty k dodávce s tímto gaučem, viděno očima stěhováků, ale také i očima pobavených diváků tohoto celého bizarního stěhování, vidíte konkrétní spodní část tohoto gauče, jež obsahuje staré zaschlé skvrny. No a tyto skvrny evokují návrat v čase, ke školní výuce zeměpisu, jako kdybyste se zrovna viděli u závěsné školní mapy světa, a na ní sledovali rozlohu celé Ruské federace, kterou identicky simulovala právě zmíněná skvrna. Naštěstí tito netušící pracanti nemohou znát celou historii toho totálně domrdaného gauče, takže jim ponechám pouze tuto část tohoto vyprávění, která by šla vyprávět ještě před desátou hodinou večerní, a můžeme se konečně tak posunout v celém našem vyprávění dále. Pokud jsem se o tom v předchozích dílech nezmínil, tak tento rozkládací gauč jsme společně rozmrdali po několika měsících společného sexuálního života, čímž se toto satanovo lože stalo gaučem nerozkladným, což nám po několik dalších měsíců nebránilo v tom ho aktivně využívat i nadále při jakýchkoliv dalších choutkách.

Jednoho krásného nadrženého večera, v očekávání nějakého mrdu, jsem byl nalezen ve 3h ráno během svého spánku a následovně jsem byl pozvolna probouzen moji vyvolenou, která se právě vracela ze školního srazu základní školy, kde zřejmě zažila mnoho zábavy a vracela se v perfektní rozmaru. V sladké nevědomosti jsem prožíval krásné probouzení, kdy celá nahá byla nade mnou, a na mojí hlavu si v jeden okamžik položila, přes celý můj obličej, své gigantické ňadro. Pánové je to tuze krásný pocit, být tak probuzen ze snu, kdy se stanete opět miminkem a ihned ještě v polospánku začnete cumlat cecek a ona už dychtivě žmoulá vašeho ptáka v ruce. Předehra je tak naprosto vzrušující a rafinovaná, že Vám proskočí adrenalin v těle takovým způsobem, že pozdější orgasmus lze jednoduše zaměnit i s jakoukoliv křečí nebo s infarktem myokardu.

Celkově musím říct, že takhle naddrženou její číču jsem fakt dlouho neviděl. Krásně slintala a mě se rovněž tvořili sliny, a to jak na mém pyžamu, tak v mých ústech. Abych se zbavil svých slin ze svých úst, zvlhčuji její navlhlou jeskyni takovým způsobem, že už téměř okamžitě cítím, že se dostává do toho stavu těsně před tou klasickou ejakulací ženského typu, takže už mi nyní pouze stačí vhodným pohybem třetího a čtvrtého prstu levé ruky vyvolat první mokrou sérii, která je pouhým úvodem v tom celém množství nekonečně dlouhých a četných sérií, které nás během následujících cca 2 hodin čekali.

Vzhledem ke komplikovanosti celé situace, kterou jsem vycítil ještě dávno před vstupem svého lachtánka na scénu, napadla mě genianální myšlenka, která se mohla jevit nesmyslná pro kohokoliv z Vás. Vzal jsem si z kuchyně její půllitrový festivalový party kelímek, který byl připraven pro zachytávání blahodárného moku hned z několika praktických důvodů a to zejména proto, aby se nevytvořili následovně skvrny na gauči, což se nakonec jevilo jako velmi megatrapný pokus a druhak, aby nebyla podlaha tak mokrá, abych si pak nepřipadal jako na koupališti těsně před vstupem do bazénu, kde je podlaha tak mokrá, že se vám zastaví všechny myšlenky a vy si pak během chvíle způsobíte nerozvážným jednáním zranění po držkopádu na tomto velmi kluzkém povrchu, což by v každém případě hrozilo i zde, dle mých reálných úvah o její aktuální nadrženosti. Toto konání sledovala pobaveně se slovy „Co si to tam neseš? Kelímek jo.“ uchichtla se a opět se soustředila na moje rukodílo, které způsobilo druhý výstřik ve velmi krátké době, ale ne takovej ten lehkej, ale spíš takovej ten, jako když dáte naplno proud zahradní hadice, abyste tak zvlažili celou vysušenou zahrádku u vás na chatě, ale ten proud vody je tak silný, že hlína v zahrádce se rozprskává všude. Skutečně intenzita proudu v jejím výstřiku byla tak silná, že nárazy tekutiny z její ňufinky, se nyní tříštili o tvrzený plast kelímku takovým způsobem, že jsem musel na chvíli změnit strategii a začal jsem její stříkance za krátkou chvíli hubou rovnou polykat. Když už jsem spolykal po několika minutách více než půl litru a byl jsem přepitý, zrovna jako ten největší štamgast z té nejhorší místní špeluňky, musel jsem opět změnit strategii a zkombinovat strategii číslo jedna a strategii číslo dvě s aplikací inovace, kdy už nová strategie obsahovala postupné nasátí tekutiny do takového množství v mých ústech, že jsem měl obě tváře nafouklé způsobem, že jsem musel přerušit svojí tvrdou dřinu tam dole a musel jsem přiložit ústa ke kelímku a velmi rychle obsah svých úst vyprázdnit a nedat jí tak žádnou příležitost, aby se právě mnou vyvolaným smíchem přerušila tato slastná série. Bylo tedy nutné, abych vždy svou (ne)vymáchanou hubu opět přiložil k její ňufince a opakoval tuto rutinní činnost metodicky i nadále, a to vždy do doby, než se kelímek naplnil až po okraj a já tak přerušil na několik vteřin tuto akci odchodem směrem k umyvadlu, kdy během těchto chvil jsem viděl úděs v jejích očích, jako že jsem možná nasraný nebo že už nechci pokračovat, kdy tato její úvaha byla přerušena velkým vyšplouchnutím do dřezu tohoto přeplněného kelímku, kdy se opět má vyvolená lehce smála. Aby se rozplynula vždy po každé její nejistota, tak se opakovala tato činnost stejným způsobem minimálně půl hodiny, takže kromě jejího lehkého sténání, způsobovalo největší akustický šum, paradoxně množství tekutiny plivané zpět do kelímku, a ještě více pak vylévání obsahu každého půllitrového kelímku do dřezu, které jsem dělal vždy rychle právě z důvodu, aby mi má princezna nevytuhla, jak v šípkovém království.

Celou dobu jsem ale měl podezření, zda slyším či neslyším pouze její uchichtávání, anebo i zpoza dveří vedlejší místnosti další. A tak jsem nakonec rychle šel zkontrolovat naše dítě, zda vůbec spí. Vstoupil jsem do vedlejší místnosti a ve světle vánočních světýlek jsem viděl zavřené, ale pomrkávající oči doprovázené úsměvem, šeptem jsem se ujistil, zda spí či nespí a zdálo se, že nakonec spí, a tak jsem se vrátil vedle a říkám „Naštěstí spí.“. A pokračoval jsem s ohledem na vývoj událostí s lehce povýšeneckým úsměvem: „Asi není nutné, abych pokračoval v předehře…“. Na základě této situace, jsem obdržel krátkou výzvu s dvěmi slovy „Chci tě.“ a s šibalským úsměvem a s odpovědí stylem „Už jdu na to.“, pak vstupuji na scénu, řekl bych možná té nejlepší jebačky v mém dosavadním životě.

Vložil jsem tedy svýho veselýho lachtánka do její roztoužený ňufinky tak vehementně, že jsem ihned ucítil, jak v ní krásně vše šplouchá a čvachtá, jako kdybych byl zrovna v trojské zoo a viděl představení v pavilonu lachtanů, které bývá vrcholem návštěvního dne, každé rodiny navštěvující tuto zoo. Můj lachtánek udělal pouze pár ponorů a dočkal se mohutného gejzíru, jako když lachtan Gaston plácne do vody ploutví a ozve se mohutný potlesk a řev dětí. Ale jedno dítě bohužel zrovna spí ve vedlejší místnosti, je to už sice puberťačka ale doufám, že fakt spí. Jestli doopravdy spí, tak tím si nejsem zrovna moc jistý. Má vyvolená prožívá jeden mokrý orgasmus za druhým a to ji už šukám hodinu v kuse. Její vzrušení se s každým blížícím se orgasmem stupňuje víc a víc a dělám na ní dlouhé pšššt, protože jak se utápí v té nekončící slasti plné mokrých orgasmů, tak už nedokáže zadržet ani na chvíli své tiché sténání, které už tak tiché není a já musím přiložit svou ruku k jejím ústům, během šukání které stále ještě probíhá, takže už nyní sténá do mých úst, ale tak intenzivně, že vyluzovaný zvuk do mé dlaně způsobuje šimrání, kdy se i já usmívám, ale při opakování další série mi tato ruka už příliš nepomáhá. Přesto tu ruku, mám po celou dobu na jejích ústech, ale doprovázím to svým „Miláčku pššššt.“. Celý ten šoust mě dostává do varu a jak perfektně mrdám jako král, mám velikýho stojáka a můj di(c)kátor pulzuje o sto šest, ale stačí vždy deset až patnáct rychlých tahů a vypudí mě ven vždy ohromný tlak způsobený výstřikem tekutiny z její ňufiny. Jelikož byl už totálně prochcaný gauč a mokrá podlaha, vzal jsem si opodál pohozený ručník, jenž byl na židli a během vteřiny jsem s ním nahrubo vytřel podlahu a dal ji ho pak pod zadek, abych přeci jen zmírnil tu šílenou katastrofu. Musím říct, ale že takovouhle šoustačku jsem snad zažil poprvé v životě, neboť pokaždé kdy se zdálo že bych se mohl udělat, tak stříkala ona a mě to uvrhlo o nějakých x minut před orgasmem zpět, což se mi líbilo, protože jsem tím získal nekonečnou výdrž, ale po dvou hodinách prcání, kdy se zdálo že ochabne, se dostavil další doprovodný efekt. Ve chvíli kdy to vypadlo, že erekce slábne, tak se v té „na-nose-kundě“ přihodilo i to, že její pekelně orgasmický stav mi způsobil, že si ho postavila na totálního stojáka zpět a já mohl prcat dále. Tímto okamžikem vytvořila další nový kolovrátek, který se nekonečně opakoval. Chtěl jsem se udělat a bylo to ohromně šílený, protože po každé když jsem se chtěl udělat se udělala ona. Když už se udělala snad po stopadesáté, tak už jsem měl smíšený pocity zoufalství z toho, že se to neděje ale spíš jsem měl v sobě uvnitř hrdý pocit, že poprvé v životě ji mrdám, tím způsobem že nepřerušuji její šukání já, což dělávám jen pro to abych pochopitelně déle vydržel, takže toto prohození rolí, tentokráte vnímám jako své osobní kolosální vítězství. Její kundička je nyní tak mokrá, že utírám ručníkem její kundičku zvenčí, aby mě ještě vůbec cítila při opakovaných návštěvách mého lachtánka, v tom jejím bazénku plného slasti. Když už jí utírám po několikáté je tak vysílená, že jsem pojal podezření, že nejspíš usnula, takže jsem se zastavil a zjistil jsem, že jemně chrápe, hergot řekl jsem si s úsměvem pro sebe a říkám ji „Miláčku ty spíš?“. „Trochu“ odpověděla mi, „ale ty ses ještě neudělal.“ a já s úsměvem říkám „Miláčku to nejde, ty mě pokaždé vyprdneš.“, a vzápětí se mi omlouvá a já říkám „Neomlouvej se, mě se to moc líbí.“ a tak ještě chvíli pokračujeme do doby, kdy jsem definitivně zjistil, že mi nakonec přece jen usnula.

Tak jsem chvíli nad ní honil a ona se usmívala ve spánku, jako že to chtěla, ale už to nešlo, protože už jsem byl v té fázi, kdy by mi pomohla jen vakuová pumpa, nebo tlak její kundičky, a tak jsem to vzdal s tím, že se půjdu vyčůrat. Dobrou hodinu jsem tam seděl, než jsem se mohl vychcat. Fakt nejsem tak zázračný kouzelník, jako všichni ostatní týpci, co chčijou i při sexu, mám to absolutně jinak a už vůbec nesnáším cévkování, ale je každýho věc, kdo co má rád. Když jsem se vrátil, tak jsem viděl, jak blaženě spí a nechal jsem ji spát až do rána a řekl jsem ji, ať si jde hezky lehnout vedle. Chvíli jsem vytíral podlahu, tím už tak dost prodojeným ručníkem a pak jsem dal další ručníky na tu prochcanou pohovku, tak aby to všechno nasály. Vzpomněl jsem si na scénu z Pulp Fiction s mokrým autem od krve, a musel jsem na ten gauč uspořádat několik dek, tak aby nic druhý den nebudilo pozornost, neboť k nám měla přijít druhý den návštěva na kafe, takže jsem si dal hodně záležet na tom, aby návštěva fakt opravdu nic z toho, co se u nás dělo, nevytušila.

Abych předešel trapné situaci, tak po několika minutách u nás, preventivně sděluji naší návštěvě, že se mi vylila PET láhev s pitím na gauč, takže jsem tam musel dát ručník a deku. Návštěva pak znejistěla ohledně tohoto konstruktu, když jí naše dítě sdělilo „Mamince asi bylo včera pěkně špatně. Pořád večer sténala a pak jsem slyšela, jak asi zvrací do kyblíku, protože jsem slyšela nějaké divné šplouchání.“. Naše návštěva už začala tušit, ale ještě chvíli možná žila v domnění, že ten zastírací manévr měl zakrýt nevolnost, a pak dcera dodala „No a strejda furt říkal mamce pššššt, pššššt tak nahlas, že jsem nemohla usnout, a já jak jsem ležela v posteli, tak jsem se musela potichu smát a říkala si - panebože ať už jdou spát!“. Při těhle slovech došlo návštěvě, že se nejednalo ani o PET láhev, ani o důsledek nevolnosti, ale o důsledek vášně z předchozí noci. Jediné pozitivum v podobě vyzrazení pointy celého večera, o které se postarala ta naše potvora, bylo že se nejednalo naštěstí o návštěvu typu „přijela celá rodina“, ale byl to naštěstí pro nás, dlouholetý kamarád co je v našem věku, se kterým se dokážeme bavit i o těchto věcech, takže měl vlastní pochopení pro tuto situaci a pak se jen po zbytek celé návštěvy neustále usmíval a měl narážky, které jsem mu pak při jeho odchodu oplatil, tak že jsem si před rozloučením formou vzájemného podání našich rukou, demonstrativně přičichnul ke své ruce se slovy: „Je to v pořádku můžeš jít!“

Jak jsem již říkal na začátku tohoto příběhu, jednoho večera toho bylo až příliš moc i na tento kus nábytku. I proto vydal při zmíněném stěhování tento škodolibě zlověstný vzkaz a svědectví o tom co se s ním dělo, takže jsme byli nakonec rádi, že jsme se ho s velkou úlevou zbavili a mohl tak být nahrazen novým luxusním gaučem, na kterém nás čeká mnoho dalších vzrušujících zážitků.

(P.S. DALŠÍ PŘÍPADNÉ POKRAČOVÁNÍ TOHOTO PŘÍBĚHU BUDE ZÁVISET NA NEROZBITNOSTI NOVÉHO GAUČE…)


Předchozí díly

DÍL 7: https://www.amateri.com/cs/blog/59804/jedna-laska-a-sto-zivotu-7-dil
DÍL 6: https://www.amateri.com/cs/blog/59788/jedna-laska-a-sto-zivotu-6-dil
DÍL 5: https://www.amateri.com/cs/blog/59664/jedna-laska-a-sto-zivotu-5-dil
DÍL 4: https://www.amateri.com/cs/blog/57631/jedna-laska-a-sto-zivotu-4-dil
DÍL 3: https://www.amateri.com/cs/blog/57261/jedna-laska-a-sto-zivotu-3-dil
DÍL 2: https://www.amateri.com/cs/blog/57001/jedna-laska-a-sto-zivotu-2-dil
DÍL 1: https://www.amateri.com/cs/blog/56998/jedna-laska-a-sto-zivotu-1-dil