1/2 Intimně s Šimravou
3.6.2023 13:20 · 2 433 zhlédnutí
Mám angínu, takže je třeba toho využít. O podcastu Šimrání jsem se dozvěděl z Amatérů, slyšel pár epizod, a vlastně dospěl k poznání: "sakra, ta Markéta je zajímavá, otevřená, navíc má skvělé komunikační schopnosti." Před pár dny při poslechu nového dílu podcastu, nám v něm prozradila, že na 16.6. je v Modřanském biografu naplánována narozeninová akce "Šimrání live". Kdo má zájem, začíná to v 19:00. No, a protože zrovna v ten den nemůžu, tak jsem se rozhodl, jí tu alespoň poděkovat.
Odpověď přišla velmi rychle, a opravdu po pár vyměněných větách (teď jsem si to ověřil), mi bylo jasné, že ji nemůžu bez domluveného rozhovoru nechat jít. Až si totiž poslechnete její podcasty, zjistíte, že je to velmi pohotová moderní žena, a budu se jí moci zároveň ptát i na spoustu věcí, které by u jiných amatérek neměly šanci na odpověď.
Pro neznalé, pár základních informací: Markéta je šťastně vdaná a má aktuálně jednoho ženatého milence (s jeho ženou se přátelí - oba byli hosty podcastu), a pak pár kamarádů, se kterými se nevidí tak často. Její manžel má přítelkyni. To abyste chápali alespoň obrysy souvislostí, na které se teď budu ptát.
Rozhovor je ze včerejška, a museli jsme ho z časových důvodů rozdělit na dvě části. Ve druhé mimojiné rozebereme vztah Markéty k BDSM (na to se obzvláště těším). Pohodlně se usaďte, udělejte si kávu nebo čaj, a možná si i nachystejte malou maškrtku, začínáme... (světe div se, poslední rozhovor do blogu, jsem tu měl před 3 lety).
Ahoj Markéto, jsem moc rád, že jsi přijala pozvání na rozhovor, představ se nám trochu, odkud jsi a copak děláš
Ahoj, jsem Markéta, žena, manželka a matka. Poslední dva roky jsem taky matka podcastu, který je vlastně plnění mého snu. Jmenuje se Šimrání. Je o lidech, sexu, intimitě, vztazích a sem tam taky tabu.
To jsi mi z té otázky hezky utekla, víme alespoň, že jezdíš na služebky. Jak ses ocitla na amatérech a proč jsi ještě nezdrhla?
Jsem na amatérech už poněkolikáté. Je pravda, že většinou jsem nevydržela dlouho, a profil po pár týdnech smazala. Teď jsem tu hlavně proto, že cítím, že je tu mnoho lidí, které by mohl podcast bavit. Je to místo pro komunikaci s lidmi, kterým můžu říct co dělám, a zároveň tu hledám inspiraci a případné hosty do podcastu.
Dobře, trošku budu přeskakovat původní plán, ale chci se zeptat na muže na Amatérech, jak je vnímáš, a co je podle Tebe největší jejich nedostatek
:) Tak tohle je tenký led a zároveň téma na celodenní rozhovor! Snažím se mít velkou sebekázeň a nikoho nehodnotit, neodsuzovat apod. Vím sama dobře, jak mě mrzí, když někdo řekne něco nelichotivého o ženách a já si to beru osobně. Přesto se pokusím odpovědět a to čistě subjektivně. Jak to mám já. Mám ráda muže, to je určitě důležitý říct. Tady na Amatérech je opravdu hodně lidí, převaha mužů, a díky tomu je prostředí dost specifické. Chápu, že to muže přivádí k různým přístupům, jak s tím zacházet.
Nemám ráda muže, kteří postrádají slušné vychování, to znamená, že posílají nevyžádané fotky svých orgánů nebo produktů. Takové, kteří místo pozdravu a normální věty napíšou "Kouřila bys?" apod. Ti pro mě nejsou téma, a většinou na takové zprávy neodpovídám. Pokud mám náladu, tak odpovím, a snažím se jim vysvětlit nepatřičnost jejich konverzace. K mému překvapení, se mi už několikrát stalo, že se nakonec omluvili, a to na mě udělalo dojem.
Co mě naopak zaujme, je vyplněný profil, protože já se na profily dívám. Zajímá mě, kdo je na druhé straně. Co má rád, odkud je, jak je starý a taky třeba, jak vypadá. To jsou data, která jsou mnohem důležitější, než obrázek penisu. Fotky penisů mě spíše odrazují. Málokdo ho dokáže vyfotit tak, aby to byla pěkná fotka. Většinou koukáme na podlahu, televizi, binec v pokoji/koupelně/kuchyni/autě... tyhle fotky dost napoví. Udělám si díky nim obrázek o tom, jak a kde ten muž žije a málokdy se stane, že by díky tomu měl plusové body.
Proto je pro mě mnohem lepší profilovka, kde je celá postava, nebo i něco úplně jiného, co ale napoví alespoň trochu o tom, kdo se za profilem skrývá.
Tak to je vyčerpávající, shrnul bych to do věty, se slušností nejdál dojdeš, teď si naběhnu... první reakce na můj profil a nenechej na mně klidně nit suchou :-D
Jejda, já tě nepodrobila nějaké velké analýze. Oceňuju profilovou fotku obličeje, díky tomu si tě můžu perfektně zapamatovat, což se taky stalo. Zajímalo by mě, jak vypadá tvůj normální výraz. Nemáš vyplněný věk, ale fotka to zastoupí, není-li 10 let stará. Nevidím nic o tvých sexuálních preferencích. Byť ty kategorie, nebo jak to nazvat, jsou dost nešťastné, jako třeba vysoké podpatky apod.
Nick je v pohodě, slušný. Taky se dá zapamatovat, a ukazuje jistou dávku sebevědomí, což je u mužů sexy. Sama za sebe můžu říct, že i debilní nick může muže zcela diskvalifikovat. Prostě s někým, kdo má nick Mrdač01 nebo MamPlnyKoule bych na rande nešla. Ty nicky jsem si vymyslela, je možný že tu ti uživatelé fakt jsou, ale je to náhoda. No a oceňuju, že tam máš dost textových příspěvků, ze kterých lze vyčíst o člověku hodně. Víc jsem z tvého profilu asi nevycucla.
Jseš opravdu slušně vychovaná koukám, fotka je z podzimu, než se dostaneme k meritu věci, pár otázek na tělo. (a s největší pravědpodobností tu ty nicky budou, pak se schválně mrknu - ověřeno jsou tu). Tvoje kladné a záporné charakterové vlastnosti Markétko...
Tak jo, odpověď na tělo - nemám ráda, když mě někdo oslovuje Markétko.
Respektuju to
Moje slabá stránka je rozhodně to, že jsem velký chaotik a pankáč. Organizace, pečlivost a pořádek, není moje doména. Musím to ale převést ve výhodu. To znamená, že jsem mistr improvizace, hledání náhradních řešení a shovívavosti. Mám pochopení pro ostatní, kteří mým divokým přístupem trpí, a taky mám pochopení pro ostatní "mývaly na piku" kteří prostě nemají všechno 100% pod kontrolou:)
Za co by ses pochválila
Za spoustu věcí. Zrovna tady se musím pochválit za podcast. Vím, že spoustě lidem změnil život, zkvalitnil vztahy, a tak nějak celkově ty lidi šoupnul. Ostatně mě taky. Chválím se za to, jak překonávám těžkosti, za to, jaká jsem matka, i za to, co jsem v životě dokázala.
Za co se v životě nejvíc stydíš
Za lhaní svému manželovi.
K tomu se malinko dostaneme, doporučuju všem úžasnou epizodu 85. kde máš u mikrofonu svého manžela. Zajímá mě, jaká máte doma pravidla. A jestli třeba řešíte dopředu neděle nemůžu, sobota přijede tchýně a podobně...Na jednu věc prozradím, jsem se ptal dopředu. Jednou asi budete muset vysvětlit dětem (nevím jak to vnímaj), že strejda Pepa a teta Věra... že to tak úplně není.
Můj manžel byl v epizodách 30., 50. a v Šimrání do duší. Pravidla máme celkem jasná. Doma je doma, jsme pro sebe navzájem prioritou, víme to, a jsme rozhodnutí spolu zůstat. To znamená, že v ostatních externích vztazích jen doplňujeme to, co nám chybí. Nehledáme si jiné životní partnery. Průběžně se stále ujišťujeme o tom, že je partner v pohodě. Źe nepřekračujeme meze, které by tomu druhému působily nějaké trápení.
Co bys neodpustila sobě nebo manželovi a sex na jednu noc, byl pro tebe vždy tabu a je i dnes?
Nemám seznam věcí, které bych neodpustila. Vždycky hraje roli spousta faktorů, ke kterým je potřeba přihlížet. No, a sex na jednu noc není zrovna moje oblíbená disciplína. Z mojí zkušenosti je sex s někým novým fajn, a plný očekávání, ale já preferuju, když se s partnerem lépe znám. Je skvělý vědět, co má ten druhý rád, a co naopak nesnese. Zároveň je skvělý, když se máte fakt rádi. Je to pak jiná dimenze! Zpátky k otázce, stane se, že s někým spím jen jednou, ale většinou to je spíš blbý, takže to už nechci opakovat.
Pojďme rozebrat dopodrobna "Šimrání", jak to celé vzniklo, co tě k tomu vedlo a jsi velký speaker i mimo podcast?
Já jsem byla vždycky dost zvědavá a sex, intimitu a bdsm témata jsem hltala, ať už se objevilo tohle téma kdekoliv. Pořád jsem ale neměla dost odpovědí na své otázky, a nebyla snadná cesta k lidem, kterých jsem se chtěla ptát. Zároveň jsem ale věděla, že dokud nebudeme mít doma všechno 100% vykomunikované, tak není možné dělat nic.
Poslouchala jsem jiné podcasty, cukalo mi v koutcích, jak jsem chtěla taky mluvit, a ptát se, a pak se všechno stalo. S manželem jsme náš vztah probrali, otevřeli a já mu mohla začít vyprávět o svých zážitcích, a on jak mě poslouchal, tak říká... "Nechtěla bys ty mít o tomhle vlastní podcast?" Na to jsem nemohla než skoro křičet, že jasně že joooo! A on mi dal k narozeninám mikrofon.
Pokud jsem to nepopletl, tak ty mikrofony máš tři? Co s tím repertoárem plánuješ, a nahráváš na jednom místě pravideně ve stejnej čas?
Mám dva. Velice záhy jsem zjistila, že s jedním toho s hosty moc nezvládnu. Často nahrávám na neobvyklých místech přímo u hostů, ale už mám i pronajaté studio. Tam lze nahrávat až se třemi hosty.
Jak to probíhá technicky, pro ty co nemají žádné zkušenosti, jaký používáš software. A kolik ti to zabere času... předokládám, že když podcast trvá hodinku, tak s tím klidně strávíš další dvě hodiny?
No a s ohledem na své silné stránky je asi nad slunce jasné, že nenahrávám vždy ve stejný čas:) Jdu na to cestou nejmenšího odporu. Jednotlivé epizody skoro nestříhám. Je to prostě plynulý rozhovor, který před vydáním opatřím znělkou, úvodem a závěrem. Za nejsložitejší považuji domluvu s hosty. To někdy trvá měsíce, než najdeme časový průnik. Samotné nahrávání trvá maximálně dvě hodiny, pokud nahráváme na moje mikrofony a já musím všechno smontovat a nastavit. jinak je to na hodinu, maximálně hodinu a půl, když se rozkecáme.
Musím zmínit, že k dnešnímu interview jsi se dostavila včas (to zas je můj lakmusový papírek na lidi). Už ses někdy sekla při výběru hostů?
Musím to zaklepat, že jsem všechny epizody do teď vydala. Nemám žádnou, která by nešla použít
To je úžasný, vlastně se chci zeptat na spoustu věcí, ale chci před všemi ostatními otázkami zdůraznit jednu. A to je ten hlavní podnět, proč tě tu chci dneska mít. Mám rád Karla Šípa, vím, že se na rozhovory připravuje, a je to možná za mě největší profík v moderování, včetně improvizace a vedení rozhovoru. Ty do těch podcastů jdeš po hlavě, máš tam naprosto různorodý lidi, a výsledek je perfektní. Řeknu to na rovinu, máš velkej talent, nechtěla by ses tomu věnovat profesionálně, na úplně jiné úrovni?
Hahá, no já na přípravy moc nejsem. Ráda se nechám unášet rozhovorem, a to samozřejmě má určitá úskalí. Stává se mi, že mám v hlavě tolik otázek najednou, že se na všechny nedostane, protože položím tu první, a ta nás zavede někam úplně jinam. Jsem ráda, že mi to u posluchačů prochází. Řekla bych, že mým skoro náboženstvím, je respekt a otevřenost. Já jsem zcela otevřená, reaguju autenticky, nikoho nesoudím a ani se je nesnažím na něčem nachytat. Rozhodně nejsem investigativní novinář, jako dvtv, ani nejedu ve stylu zamrznutého šovinismu jako někteří moderátoři. Šimrání je moje zahrádka, je podle mých pravidel, a cítím se v tom velice dobře. Vyzkoušela jsem si i jiný styl práce na podcastové minisérii Rozkoš, kterou jsem připravovala pro Heroine.cz, a je k poslechu jako Hlas Heroine. Tyhle epizody byly pro mě pekelně náročné. Ve většině epizod byli dva různí hosté, hodně se stříhalo, psaly se tzv. propojováky, které potom procházely kolečkem korektur, a pak jsem je nahrávala sama. Jsem ráda, že jsem si to vyzkoušela, ale utvrdilo mě to v tom, že svoboda je pro mě hlavní.
Zároveň jsem si vyzkoušela i živé akce. Jednu jsem uspořádala na podzim já sama, a na první Šimrání live přišlo přes 100 lidí, a byla to skvělá akce. Byla jsem před tím pekelně nervózní, ale po prvních dvaceti minutách jsem se přistihla, že si to nesmírně užívám. Mít před sebou opravdové lidi, ne monitor počítače a mikrofon, je jiná liga. Taky jsem moderovala Bohemian Taboo Roadshow a to byl velký křest ohněm, protože jsem měla v ruce scénář, a to mě dost děsilo. Je to paradox... někomu dají podklady klid a jistotu, že se má čeho držet, k čemu se vrátit, když neví. Pro mě je to svazující stres. Nicméně, po víc než půl roce, jsem se zase rozhodla vystoupit z komfortní zóny, a napnout síly k další "živé akci". Na pátek 16. června chystám Šimrání Live, kde oslavíme moje kulaté narozeniny, a zároveň blížící se 100. epizodu Šimrání.
No, já tu mám sice otázky, ale důvěřuju primárně své empatii (kterou dle jedné mé kamarádky nemám) Kolik toho máš natočeno dopředu? Já tě poslouchám na Spotify a vím, že některé epizody jsou zamčené a jiné nikoliv.
Je to různé. Mívám "lepší" období, kdy mám nahrané epizody do zásoby, a pak ty adrenalinové, kdy v pondělí vydám novou epizodu, a vůbec netuším, co vydám za týden. A zamčené epizody jsou dobré téma, které ráda vysvětlím. Podcast dělám sama, zadarmo. Nejsem pod žádným vydavatelstvím, mediálním domem či firmou. Víc než rok jsem takhle fungovala čistě ze svatého nadšení, ale pak přišla chvíle, kdy jsem chtěla podcast dělat líp, mít kvalitní zvuk, a další možnosti rozvoje, které nebylo v mých silách ufinancovat.
Mým cílem je, přinášet Šimrání lidem do života zadarmo, dávat jim zajímavé informace a neuvěřitelné příběhy. Proto jsem se rozhodla, že zpoplatním archiv. Moji stálí posluchači, kteří poslouchají od začátku, tak o nic nepřichází, nadále na ně každé pondělí čeká nová epizoda, celá a zdarma. Mnoho z nich i přesto chce mou usilovnou práci ocenit, a stát se součástí skvělé Šimrací komunity. Proto si Šimrání předplácí. To znamená 9 eur měsíčně. Já se všem předplatitelům snažím co nejvíce odvděčit.
Proto, krom přístupu do kompletního archivu epizod, mají také bonusové epizody, které jsou v některých případech tak osobní, že bych je ani veřejně publikovat nemohla. K tomu se s předplatiteli pravidelně setkáváme online. Večer si otevřeme víno, zapneme google meet a povídáme. Musím říct, že kolem podcastu vzniká jedinečná komunita báječných lidí, kteří jsou podobně naladění. Už jsme byli společně na lyžích, ve vinném sklípku, a další akce se blíží. Jízda teprve začíná. Předplatné ale samozřejmě není jen pro ty, kteří Šimrají už dlouho. Je tu i pro nové posluchače, kteří si poslechnou všechno, co jde zdarma.
To je určitě přes 20 epizod a nemůžou se nabažit. Pak není nic jednoduššího, než si na Spotify zaplatit subscription a v tu ránu se jim odemknou všechny epizody, a jízda může pokračovat:) Podle mě je v těch všech epizodách tolik informací, mouder a emocí, že se mi o tom ani nesnilo. Vím, že každý jsme jiný, a sex a prasárny nezajímají všechny. Šimrání je tu ale pro všechny, které to zajímá. Jsem přesvědčená, že kdyby si všichni amatéři poslechli aspoň polovinu epizod, bylo by tu mnohem kultivovanější prostředí, plné vzájemného respektu a pochopení.
To dává smysl, kde bereš inspiraci. Oslovují tě hosté sami, nebo máš téma, které tě zajímá, a hledáš někoho kompetentního? Jak velkou část z nich tvoří amatéři?
Vidíš, to mě přivádíš na dobrou otázku do dotazníku, že bych se hostů ptala, kde mají profil! děkuju:) Jak patrno, tak nevím kolik z hostů jsou amatéři. Přímo z amatérů jsem asi hosta ještě neměla. S jedním jsem se domluvila, ale potom přestal odpovídat:( Jinak inspirace přichází odevšad a hosté taky. Někteří se ozvou sami, a já pokud mi to připadá relevantní a zajímavé, tak je zvu. Ostatní vytipovávám sama, nebo na ně dostávám doporučení od hostů i posluchačů.
Nemám na to jasné pravidlo, kdo ano a kdo ne. Prostě se řídím instinktem a svým pocitem. S chutí podporuju projekty a jednotlivce, kteří dělají něco zajímavého. Ráda jim udělám reklamu. Naopak se ale nechci cítit "využitá" k reklamním účelům. Je to celkem složitá otázka.
(... a zde končí první část rozhovoru, pokud se líbilo, počkejte si na další)
