Na náměstí :)

Můza
se ozvala - no fakt - ale nic duchovního - normálně mi zavolala a nutno
dodat, že mi tím udělala velikou radost. Horší už to bude s tím jak to
bude působit na Vás, protože to (bohužel) znamená, že mi dodala chuť
něco si tady zase nacvakat a mě, jakožto dobrosrdečného tvora, je Vás
předem velice líto - no ale což - číst to nikoho nenutím tak se mě
nesnažte otravovat tím, že mi budete donekonečna opakovat ať už se na to
radši vykašlu a začnu třeba vyšívat - stejně si to udělám podle svého a
konec konců jehlu s nití stejně už i teď do ruky občas vezmu.

Pár
z Vás - i když to není asi úplně přesné vyjádření protože netuším
jestli ten o kom chci mluvit bude zrovna tohle číst - takže spíše pár
“nicků” a to co si myslíme (já a můza), že se za nimi schovává
proklouzlo do našeho hovoru a to mě vedlo k velice lehkému zamyšlení
(hlouběji myšlenky nikdy nepouštím ale to už víte) o tom jak mi (možná i
Vám) tenhle abstraktní svět “amatérů” proniká i do světa “za nickem”.
Po asi deseti vteřinách (déle jsem tu myšlenku nebyl schopnej udržet v
hlavě) jsem došel k tomu, že mi to vzájemné propojení (torka a toho vola
co si ho vymyslel) v určité rovině vůbec nevadí a to “naše” partnerství
je vlastně neoddělitelné - protože ať se Tork D. snaží jak chce ke
zdejšímu působení doktora Frankensteina (svého tvůrce a absolutního pána - to se bude určitě líbit zdejším DS) prostě potřebuje.

No
a to už jsem se do toho asi zamotal víc než je zdrávo a taky by to
mohlo někomu připadat, že jsem se dal na cestu korektního psaní a to
bych nerad.

Takže hezký den všem pomatencům co se rozhodnout číst další z Torkovo či “našeho” plácání pádlem o vodu.