Chcete vědět?.................

Kdy nás naši muži milují?
Dneska Vám zde předložím jeden fejetónek od paní Ireny Fuchsové.Rád si počtu,a tohle je dáma,která mě skoro vždy zaujme a na její články se vždy těším.Je to velice moudrá žena...........safra,asi stárnu .o).
Je to kolínská spisovatelka,má na svém kontě už téměř třicet knih.Když nepíše,napovídá hercům v pražském činnoherním klubu.
Na stole ležela tříska.Dlouhá skoro deset centimetrů.Vypadala,že se z něčeho odloupla,ale z čeho?
Podívala jsem se nahoru,na strop z panelů.Ze stropu nespadla.Vzala jsem jí,šla jsem k odpadkovému koši,ale pak mi v hlavě zablikalo výstražné světýlko.
Nedělej to.Dala jsi jí na stůl ty?Nedala.A protože ze stropu nespadla,je jediný člověk,který mohl dát tenhle neforemný kousek dřeva na stůl,pan Fuchs.Kdyby chtěl,mohl jí do koše hodit on.A jelikož to neudělal,znamená to,že je tahle podivná tříska pro něho důležitá.
A tak jsem jí na stole nechala,akorát jsem jí položila stranou,aby nám nepřekážela,až budeme jíst.
Z toho co jsem udělala,vyplývá jedna důležitá rada pro všechny ženy,které v bytě,kde žijí s mužem,najdou občas věci,které by nejradši vyhodili.Nikdy se pokud možno nedotýkejte ničeho co považujete za věc k vyhození,ale zároveň víte,že ta věc není vaše,ale je muže,který s vámi bydlí,a je úplně jedno,jestli je to váš manžel nebo přítel.Nechte jí tam,kde je.Ignorujte ji,i když je fakt,že to je někdy náročné,protože se jedná o věci,které prostě nemají právo na existenci,a už vůbec né ve vašem bytě.
Tahle moje tříska ležela stranou na stole asi čtrnáct dní.A pak se jednou večer ozval z kuchyně hlas pana Fuchse.
"Tady na stole jsem měl třísku.Kde je?Tys jí někam dala?"
Jeho hlas byl nejistý,ale zároveň v něm byla slyšet začínající naštvanost.V duchu jsem se pochválila.Vidíš,myslí si,že jsi jí vyhodila,a připravuje se jak ti vynadá!Chvíli jsem ho nechala v nejistotě,a když jsem poznala,že se nadechuje,aby otázku opakoval,vítězně jsem mu odpověděla.
"Máš jí tam.Je vpravo na stole.U květináče.Tvých věcí si zásadně nevšímám."
Za chvíli jsem se šla podívat,co dělá.Na stůl rozložil noviny,na ně položil starý rámeček a k němu přilepoval třísku,která se z rámečku pravděpodobně někdy koncem minulého století odloupla,on si jí pečlivě schoval,teď jí někde našel,pak mu trvalo asi měsíc,než k ní našel i rámeček,a teď je dával po letech k sobě,rámeček a třísku,která do rámečku zapadla jako prdelka na nočník,jak říkavala moje babička.........
A pak mám pro ženy ještě jednu radu.Když vám muž řekne,vyhoď to,a podá vám staré triko (kalhoty).které se nehodí už ani na chalupu,nikdy ty hadry,které se vám v rukou skoro rozpadají,nevyhazujte.Vyperte je a schovejte je.A pak čekejte.A věřte mi,že příjde chvíle,kdy se ozve:"Nemám tu někde staré triko (staré kalhoty)?"A vy,jak jinak než vítězně,vytáhnete staré triko (staré kalhoty) a podáte mu je.
"Já myslel,že jsi to vyhodila,"řekne muž a vy zjihnete,a i když si nevzpomínáte na jedinou věc,která by vás spojovala se starým trikem (starými kalhotami),zjihle řeknete,víš,bylo mi to líto vyhodit....
Ano.Nevyhozená tříska a schované staré triko (staré kalhoty),to jsou momenty,kdy nás naši muži milují................

No není to balada?Úplně na mě dýchlo spokojené stáří,spokojené manželství.Takhle bych si to představoval,takhle bych to chtěl mít.Takovou logiku manželky.Ještě mě čeká dlouhá drezůra .o))))))))))

Pěkný víkend všem .o)

PS:vzhledem k tomu,že za 14 dní tu je po 2 letech můj oblíbenec (Armin van Buuren)dovoluji si dnes jako melodii sem dát kus jednoho z mých nejoblíbenějších setů ač není od něj,patří do jeho šou.Myslím,že tohle tuc,tuc bude poslouchatelné i pro odpůrce moderních rytmů .o)

http://www.stream.cz/uservideo/614298-a-state-of-trance-400-17-roger-shah-part-1