Podivíni a knihy

Všimli jste si někdy, že je láska ke knihám je skoro úměrná tomu, že jste podívin? Klídek, nadechněte se a vyslechněte dřív, než mě začnete lynčovat. Hlavně ty Franto. Víš co? Možná bude lepší, když jsi půjdeš přečíst znovu ten manuál, jak nepřipálit rýži. Protože už zase něco smrdí z kuchyně.

Samozřejmě sem nespadají úplně lidé, co si čtou jen složení, když se nudí na záchodě, nebo krátké popisky filmů, seriálu nebo perexy. Takovým lidem budiž přáno klidu. A možná i jim to trochu závidím.

Totiž, abych pravdu řekl, začíná se mi plést postavy, lokace a další. Ne, že bych svou paměť netrénoval. Ale zdá se mi, že je tam toho už trochu moc. Jak se člověk snaží držet krok, ať už je to s aktuálním děním, novou literaturou... Nebo čte už několik let, několik rozpracovaných japonských komiksů. Najednou vidíte Froda v Japonské Šibuje, nebo Šinžiho v Mordoru?

Chci tím říct, že aby jste mohli číst knihy, musíte být tak trochu podívín. Většinou chováte ke knihám lásku, kterou občas nejste schopný ani u lidí. A nedej bože, že by vám někdo ohnul co by růžek. Máte k nim až intimní vztah.

To je jako se ženou. Když si donesete novou knihu, nebo novou slečnu... A přejdete ke zkoumání. Očicháváte, přejíždíte prsty a intimně se zbližujete. Vůně, měkkost, tvary, pevnost, drobné nedostatky, někdy krásné ilustrace. Obojí se dá implikovat na ženy i knihy. Milujete vůni papíru, potěší vás, když je trochu kvalitnější nebo křídový, přímo zbožňujete dobře odvedenou práci na tvrdé vazbě.

Možná jste i jako já a neradi se dělíte. Ať už o slečny, nebo o knihy. Ale doporučil by jste je všem. Jak knihy, tak ty slečny. Možná i proto je mezi BDSM komunitou tolik lidí, co milujou knihy. Ať už se to týká psychologie, fantasy, medicíny, scifi, vědy či nějaké pohádky na dobrou noc. Prostě za ten můj krátký život... (Ačkoliv mi bude v blízké době třicet, ale jsem stále cucák) vidám až moc velkou korelaci mezi těmito věcmi.

Ale jak by řekl jeden můj známý... Korelace neimplikuje kauzalitu.

A jak jste na tom s knihami vy?

P.S. Můj malý skromný tip. Nebo spíš dva. Pokud máte rádi fantasy, tak doporučuji Kroniku Královraha od Patricka Rothfusse. Pokud máte rádi vědu, doporučil bych Odemčený vesmír od Lucy Hawkingové.

P.P.S. Kdyby jste se někdy chtěli pouštět do filozofie jako samouk, tak doporučuji začít s něčím od Freuda, pak možná NIetschze. Schopenhauer asi není tak důležitý - Ale pochopíte referenci z Červeného Trpaslíka.

P.P.P.S. Pokud by jste měli nějaké tipy vy, rád je uslyším dole v komentech.