Duhový průvod

„Tak nám zase táhne městem duhový průvod,“ zavolala těsně po obědě paní Slavíčková na pana Slavíčka, který zrovna tloukl špačky na gauči, jednoho srpnového odpoledne.
„No to je taky náramná událost,“ odpověděl pan Slavíček, „to se sejde ta duhová komunita LBGT a bojují za svá práva.“

Kdyby toho srpnového sobotního dne bylo velevážené čtenářstvo venku v době po poledni, mohlo to vidět. Ale já vím, že je čtenářstvo zhýčkané, vstává v sobotu pozdě a ještě později vychází ven, takže nevidělo zhola nic.

Celá komunita LGB vyrazila z Můstku na Letnou. Někteří zpívali, někteří jen řvali, hrála hudba, tancovalo se a všude bylo plno smíchu. Každý se objímal s každým a láska tekla proudem. Bylo vidět mnoho transparentů a krásných vlajek barvy duhy. O pomalovaných lidech různými srdíčky a nápisy je třeba také informovat čtenářstvo.

„Co, cože? Že mi v té zkratce chybí T?“
„Ale kdeže, velevážené čtenářstvo, nechybí. Lesbian, gay a bisexual jsou sexuální odchylky. Ale transgender? Ne, to soudný člověk nemůže uznat. Nelze zaměňovat psychiatrické pacienty se sexuální odlišností.“

Aby čtenářstvo správně chápalo, nemám nic proti LGB komunitě.
Ale jako vždy, po takové slávě, tady zůstává nezodpovězená otázka.

Není tohle kontraproduktivní?

Nejsem si jistá, že průvod duhy je ten správný nástroj k tomu, aby komunita LGB dosáhla svého. Tedy setření předsudků o queer lidech a dosažení stejných práv jako má majoritní sexuální většina.

Mám problém pochopit, že někdo, kdo obviňuje majoritní společnost ze šikany, jde do průvodu poukázat na to, že je to zrovna on kdo se liší.
Mám za to, že pokud budu lesbická a budu poukazovat na to, že mě někdo utlačuje a znevýhodňuje, jsem to já, která zdůrazňuje svou odlišnost a jsem to já, která se vymezuje.

Mám za to, že pokud budou queer lidi poukazovat na svou jinakost, společnost o nich bude stále mluvit jako o té lesbě, (nesnáším slovo lesba) nebo o tom gay muži.

Přitom je přeci úplně jedno, kdo s kým spí a koho miluje.
Proč se vlastně lidi dělí na ty normální a ty jiné? Jsme přeci všichni lidi, tak proč se podivně dělit na prapodivné sexuální většiny a menšiny?

Nejsem si ani jistá tím, že takové duhové průvody donutí pány v oblecích, kteří mají zákonodárnou moc, k tomu, aby změnili svůj postoj v otázce právní.
Domnívám se, velevážené čtenářstvo, že tenhle boj se neodehrává na ulici v průvodu, ale v prostorách parlamentu, senátu, kostela či jiných institucích.

Až LGB komunita pochopí, že odlišnost se nezdůrazňuje, že není třeba bojovat šokem a pobouřením, pak se setřou rozdíly mezi minoritou a majoritou.

A až ten čas nastane, půjdu si koupit bílé svatební šaty.