Beren!

... A co Lúthien?

Mám tu ohromnou čest vám sdělit, že výjde Epos o Berenovi a Lúthien. Jedny z nejstarších příběhů od pana Tokiena ze světa Středozemě. Je to oslava lásky a bolesti. Pan J.R.R. Tolkien a jeho žena Edith ta jména mají i na náhrobku.

Ti, co již četli Silmarillion ten příběh znají a určitě mi řeknou, že je to v podstatě Rómeo a Júlie. Až na to, že Júlie nebyla Elfka... Romeo nikdy nepřišel o ruku při pokusu obměkčit otce milované... A nakonec dodržet své slovo, i když bylo k svatbě povoleno a tím přijít o život. Ti, co četli Berena a Lúthien - máte mou úctu. Číst v angličtině AABBBCC - je vážně obdivuhodné.

Ale proč o tom vlastně melu. Zamyslel jsem se. A ačkoliv to nemůžu říct s jistotou - to konec konců nemůžu říct ani o své snídani - páč si nepamatuju, co jsem snídal... Mám pocit, že jsem narazil na tu pravou. Na svou Lúthien. A já si nejsem jistý, jestli jsem ochoten přijít o ruku - Co si budeme, přijít o ruku je horší než přijít o život... Nebo být vyloučen z Bradavic. Konec konců o tom by mohla vyprávět každá druhá postava v GoT nebo Anakin a jeho sny Luke... Teď beze srandy, nemají to náhodou dědičný? Jakože dosáhnou nějakého věku a jejich ruka udělá puf?

Ale jak tu píšu tenhle blog a dívám se na svou dívku, jak spí a možná u toho trochu chrápe - Přisahám, je to roztomilejší, než si myslíte. Je to můj malý Silmaril. Dobrá, není zas tak malá a nikdy nebyla v koruně Melkora (ups, já zapomněl, že to jméno už se nepoužívá. Omlouvám se panu Eru Ilúvatar. Prosím, pusť mě do Valinoru.) Ale je to moje světlo stromů - Jedinečný a těžko zachytitelný. Něco, co dokázal jen jeden Elf.

A já se tak můžu nyní cítit - jako Feanor. Nejdůležitější Elf prvního věku. Strýc Galadriel.

Zdá se mi, že za tu dlouhou a krátkou dobu zároveň, co se známe, mi otočila život naruby a já jí. Změnil jsem úplně svou profesi. Přestěhoval se do města, kde v podstatě nikoho neznám. Ale vynahrazuje mi to všechno její láská. A ta krásná příroda. Ne vážně, mám to půl hodiny na Boží Dar. Jenom minulý týden jsem tam byl dvakrát. Jednou sám, jak jsem si užíval ten vzduch.

Prostě a zkrátka - Nevěšte hlavu - Naopak, mějte jí ve správne pozici a s očima na SIlmarilech. Teda na šťopkách. Protože i když si říkáte, že je to jen nějaký neopracovaný kus kovu... Dokáže překvapit, jak moc věcí se může změnit k lepšímu, když výjdeme ze své konfortní zóny.

Teda, pokud nejste na amatérech. Tady by neuspěl ani Dio.

Peace and Love