Rovnováha

Možná by se slušelo rovnoprávnost, nicméně s ohledem na můj názor, že si nejsou rovni ani dva lidé, natož muži a ženy, tak takto. Než se plně ponořím k dnešnímu tématu, tak pár restů. K minulé soutěži (a zároveň blogu) se veřejně nikdo nepřihlásil, pár holek mi poslalo galerie soukromě (dokonce i s důkazem, že nepodvádí). Vedli jsme debatu, a vlastně se ani nedivím v reakci pod blogem, že do toho nešly naostro. Nicméně práci s tím měly, takže jsem nabídl co naoplátku. Budete se divit, ale i holky chtějí fotky...

Já si samozřejmě nebudu fotit šulina, nebo dělat fotky před zrcadlem, ale budu chtít fotky od pořádnýho fotografa a veřejnou galerii. V rámci TFP, pokud to slyšíte poprvé, google napoví. Je s tím malinko potíž, protože s jednou fotografkou při debatě nad tématem darkartu, mi napřímo řekla, že pokud si model myslí, že může fotografovi kecat do toho, co bude fotit, tak se plete. Asi jak kterýmu, kámoš fotí street a tomu o tyhle fotky pochopitelně říkat nebudu. Sice ne kvůli tomu, ale až na výjimky jsem začal denně cvičit a má to samozřejmě vizuelní dopady ve formě úsměvů kolegyň a neznámých kolemjdoucích, ne nepodobným dětskému výrazu před rozsvíceným vánočním stromečkem.

Co řeknu, platí, a co slíbím, to splním. Mám tu sice letité pozvání do cukrárny pro kapičku a jedno pozvání na kávu dávné výherkyně z Bratislavy, ale k tomu asi bohužel nedojde z organizačních důvodů. Jakkoliv bych si to přál splnit. S tím souvisí i krátká reakce na blog MissKiss, pokud jsem jí slíbil, že se uvidíme, tak pro mě není překážkou ani to, že se nemůžu dostat do bytu (respektive do baráku). Jakkoliv to tak někomu může vyznít z blogu, tak nebydlím s maminkou, ale sám. Při poslední návštěvě jsem jí však vyměňoval klíče, aby ke mně mohla kdykoliv přijet, zaměnil dvojici klíčů a následně se nemohl dostat do vchodu 20 minut před plánovaným setkáním.

Chtělo to hodně improvizace, aby se to všechno stihlo. Pomalinku se dostáváme k dnešnímu tématu, teď tu měl být (doufejme) hodně zajímavý rozhovor s jednou mladou slečnou, ale reálný život má pro mě přednost, a budeme si na něj muset všichni počkat dopříště. Setkal jsem se s jednou profesorkou filosofie, se třemi vysokými školami, pěkně jsme si popovídali o všem možném... ta by možná někdy v budoucnosti mohla být, mým dalším hostem. Dnešním blogem je však rovnováha. A to doslova.

Kamarád si naříká, jak je možné, že v dnešní době mu lezou uklizečky v posilovně do šatny (nebo do bazénu), to je jedno. Vysvětlil jsem mu s úšklebkem, ať je v klidu, že za ty prachy to žádnej chlap dělat nebude. 28.9. jsme se domluvili, že se sejdeme u něj a půjdeme do sauny. Jsem trochu nachlazenej a doufám mi to pomůže. "Jedenáctka", proč ne, já tam nebyl, kámoš tam však jezdí autem pravidelně. Snad nebude ve státní svátek zavřeno. Tak není... ale... čtvrtek do 19:00 "Wellness jen pro ženy." Dobrá, tak jedem zpátky k němu, dvě hodinky si pohrajeme s děckama a poslechneme jeho domácí aparaturu.

Vysvětluje mi, jak to tam chodí, jak se skříňkama... do sauny k nám přistupuje žena (zda se prý můžeme přestat bavit), později žena s malým dítětem a jedna se dokonce dává do řeči (to už ta první dávno odešla mimochodem). Tak jsem trošku vytáhl téma Římské historie, tradici lázeňství a saun. V té době se nejen lidé v saunách bavili, nýbrž uzavírali obchody (dneska se prý to samé odehrává v bordelech, nemohu sloužit). Otřeli jsme se o morálku, výchovu a společnost. Ona prý vede jakousi terapeutickou skupinu o zdravý rozvoj dětí (a odkud že prý mám všechny ty znalosti). Nevím, zda se chtěla sbližovat, ale vysvětlil jsem jí, že to je na dlouhu debatu, a na to tu není prostor.

Za tejden tam asi půjdeme znovu (uvidíme). Společný šatny mi moc smysl nedávaj, ještě méně však fakt, že tam mají ženy vlastní hodiny a pak tam chodí bez omezení i na poslední 2 hodiny. Trošku mi to připomíná Covid, kdy měli důchodci jeden čas exkluzivní přístup do krámu od 8-10 hod tuším. A courali se tam pochopitelně celej den. A ostatní to sralo. Ženy se snad před muži v sauně styděj? Tak od toho tam přesně jsou ty prostěradla. A kdo se nestydí, dá si ho pod sebe. Kupodivu co vím, tak se většina cizích žen stydí i před ostatními ženami. A nám se tu pomalu bortí rovnováha. A to přes fakt, že vůči ženám cítím v drtivé většině jen pozitivní emoce, sere i mě.