Zrcadlo

Nedávno jsem v jakémsi filmu pro pamětníky viděla scénu z holičství….lazebník tam pánovi namydlil hubu a pak mu ji ojel břitvou.
Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na jednu kamarádku. Ona byla o něco starší, už i šťastně vdaná, a aby na tolik štěstí nebyli s manželem sami, pořídili si třetího do party.
Když se vrátila z porodnice, rozhodla jsem se, že k ní zajdu na takovou tu obdivovací návštěvu. Nakoupila jsem dupačky a chrastítka, vzala láhev červeného od našeho stařečka, protože je prý dobré na krev, a vyrazila.
No…. pořízení to bylo krásné a roztomilé, hezky vonělo, šklebilo se a byl to celý tatínek.
Když už toho ťuťuňu ňuňuňu bylo dost, posadily jsme se ke sklénce a já, celá zvědavá, chtěla znát hororové podrobnosti porodu. Kupodivu, sice žádná procházka růžovým sadem, ale nebylo to prý tak hrozné. Mnohem horší bylo, co se událo před tím.
Ležela na hekárně a přišla za ní sestřička…..no sestřička, spíš taková herdekbaba, něco jako Růžičková v nejlepších letech. A zeptala se, jestli je oholená. Kamarádku ta otázka překvapila, vůbec nechápala, na co se ptá a tak se jen přiblble zatvářila. Baba zakoulela očima, zvedla jí andělíčka a chvíli hleděla mezi nohy. Pak odešla a něco si brblala.
Vrátila se a před sebou tlačila takovou tu servírovací kárku, co se na ní vozí léky, injekce a nočníky. Vezla si malý plechový lavůrek s vodou, kulatou krabičku s mýdlem na holení, štětku na holení a stříbrný holicí strojek… na žiletku. Andělíčka jí vyhrnula až pod bradu, pod zadek nastrkala kus igelitu, namočila si ruku a, jako když se kropí prádlo, pocákala její chlupatý rozkrok. Potom otevřela krabičku, ve vodě namočila štětku a mydlila a mydlila, až se její třetí brada třásla. Když se dotřásla, tak, jako kdyby natírala plot, jí šmrdlala tou štětkou po piči.
Potom to začalo…. Ta žiletka už měla nejspíš něco za sebou…. pár chlupů oholila a co neoholila, tak vyškubala. Kamarádka hekala ostošest, baba jí rvala chlupy z těla a ještě u toho funěla s vyplazeným jazykem, bylo to prý příšerné. I ten malý, co se už těšil na svět, se vylekal, co to ta mama vyvádí a ještě celý den se neodvážil vystrčit nos.
Když pak byla na pokoji s dalšími deseti maminami, zjistila, že je jediná s touhle tou zkušeností. Ostatní rodily podruhé nebo potřetí, anebo měly rozumné a zkušené kamarádky a ne taková telata, jako jsem byla já. Zkrátka všechny věděly, že do porodnice musí jet už oholené z domova.
Po nějaké době, měla jsem dlouhou chvíli či co, přemýšlela jsem a říkala si, co já budu dělat, až jednou do té porodnice pojedu také…
A tak, že to oprubuju a oholím se. Jenže čím...? Můj moderní otec se holil výhradně elektrickou mašinkou, štětku a žiletky jsme doma neměli. Ale moje moderní matka si v té době depilovala chlupy na nohách tehdy docela oblíbenou Opilkou, tak mě napadlo, že to zkusím tímhle tím. Mezi nohy jsem si strčila kulaté toaletní zrcátko, do kterého jsem obvykle čuměla, když jsem si ďobala ksicht. Co šlo, jsem ostříhala a na zbytek napatlala ten krém. Pro jistotu jsem ho nechala působit déle, než bylo v rozumech a potom seškrábla.
Zafungoval skvěle..! Já v té době už téměř deset let nosila mezi nohama Brežněvovu beranici a tak, když jsem uviděla tu svoji holou čárku, byla jsem mile překvapená. Docela se mi líbila, navíc příjemné na omak, větralo to, k tomu pocit, že dělám něco nepatřičného…. Pořád jsem si ji hladila, koukala na ni a koukala, až jsem se zakoukala a že tedy jí udělám dobře.
Asi tak po čtvrtém udělání jsem si uvědomila, že mám problém. Já v té době měla mládence, který měl dovoleno prakticky všechno a představa, že mi sáhne do kalhotek a nenahmatá kadeřavé chloupky, které tak rád čechral nebo nedej bože mi je stáhne, neuvidí myší kožíšek a bude si o mně myslet, že jsem divná nebo blbá, mě poněkud zděsila.
A tak jsem se začala vymlouvat. Na ty ženské věci, na bolest hlavy, bolení břicha, na bolavou patu….. A doufala, že chlupy brzy dorostou. Jenže, jak dorůstaly, tak to píchalo a svědilo a já si ji ojela znovu. To už se na mě můj chlapec vyflajznul, našel si jinou a já zůstala se svojí frndou sama.
Napadlo mě se optat…. Když, jste provozovali, či provozujete, tuhle tu samohanu, díváte se při tom do zrcadla…?