Dopisování aneb kdo se bojí,

nesmí do vzkazníku

Díky menší výpomoci mě napadlo toto téma. Tím pádem, děkuji, jestli to čteš. Pokud ne, ani bych se ti nedivil. Myslím, že mých hloupých vtipů budeš mít za chvíli dost.

Nakousli jsme, nebo spíš já jsem nakousl, že předem varuji, že se s mou maličkostí vytratí chuť si psát poměrně rychle. Ale jak často se to děje normálně? A proč?

Vlastně by se dalo najít hned několik důvodů.

1) S dě... eee... dívkou jako cívkou - Nejprve napětí a pak proud. Musíte a to ne jen v případě žen, najít nějaký společné napětí - Pokud se tak neděje, je větší šance na to, že konverzace je předurčena k zániku. Ovšem! Pokud se vám podaří Volty dostat na maximum... Nezapomeňte, že potřebujete i ty amPéra? ampéry? Na amatérech je to asi jedno.

2) Oslaďte si a slaďte si humor - Tady přichází problém většiny bytostí na bázi uhlíku se stejnou retardací jako já. Umíte si dělat srandu i z věcí, který ostatním nepřijdou vtipný. Za to děkujeme všem, co naše otřesný vtipy posloucháte a aspoň předstírate smích. Vážně to zahřeje u srdíčka, pokud vám v tomhle bodě ještě nějaké zbylo. Ale vážně zkoušejte opatrně, jaký humor by se tomu druhému líbil. Neměli byste být tak hrrr a lidem na potkání vyprávět svůj nejoblíbenější nejhorší vtip. Víte jaký je rozdíl mezi dítětem a hambáčem? Hambáč nešukám než ho sním.

3) Prostě to nikam nevede - Ach ano, něco, co si lidi nechtějí přiznat. Že to prostě nikam nevede. Ať už z důvodů, že to Franta nebo Mařka protahují a nechtějí to posunout dál... Nebo, že prostě zjistíte, že jeden druhému nejste úplně tak souzení jak to mohlo vypadat z první boží zprávy - "Ahoj, hledáš sub zmrda na mučení? Snesu všechno, dokonce i jezení ponožek!" Ale kdo ví, možná to bylo určeno k zániku už od začátku.

4) Není váš typ - Tady to hlavně platí, když si začnete psát naslepo. Konverzačně to může být super, ale pak přijde fotka a vy si říkáte: "Má to ještě cenu?" Nebo vlastně vy si nic takového neříkáte. Samozřejmě si vybíráte jen podle charakteru! Pro ty povrchní z nás... I když si řeknete, že tomu dáte šanci a přece se jen uvidíte... Musím vám říct, že to nedělejte. Stejně to končí většinou ghostingem. Ušetřete si čas, nervy a trapné ghostění.

5) Oba jste smíření už předem, že ta kovnerzace je předurčena k zániku - Stejně jako prodlužování Stargate (staré zlaté časy sci-fi) dalšími a dalšími nadstavbami, i vám je od začátku jasné, že to nikam nepovede a tahle hvězdná brána se zboří dřív nebo později. Ale vlastně je vám to jedno. Užijete si svých pár minut serotoninu ze shluku písmenek a rozloučíte se. Není v tom žádná špatná krev. A tak by to možná bylo nejlepší, kdyby jste tak předem brali každou konverzaci. Možná by vám to ušetřilo nervy a zklamání.

I když, co je život bez bolesti. Bez bolesti se přece nemůžeme posunout dál! Takže nám to dává jen smysl života. Minimálně pan Schopenhauer byl o tom přesvědčen.

Na stranu druhou, nejsme Němci, ne?!

Love and Piece,
M.