Ne řeč není o tom mlíku do kávy.
Mám ráda grázlíky, takové ty co pokoutně pokukují a vymýšlejí jak to narafičit a myslí si, že se nedíváte. Hodně často maskovaní slunečními brýlemi a kapucí. Jo, to jsou oni, kapucínci. Potkala jsem jich několik. Většinou kluci kolem 25 ale i mladší. Ta kapuce jim vyloženě sekne.
Sice s rouškou by mohli klidně stylově vyloupit i banku, ale milfka je pro ně leckdy zajímavější. Však začít si se ženou výrazně starší je taky pěkná lotrovina.
Pár let dozadu mi tady napsal nějaký klučina, podle fotek moc sympatický a inteligentní i ve vzkazech, já si docela potrpím na pravopis a jak je tam jedna hrubka, hošan končí.Na těch fotkách mu to fakt dost seklo, poslal takové netradiční, jakoby akt v černobílé ale jen do půl těla, čímž si u mě hodně šplhl. Pak jednu v klobouku z nějakého výletu jak sedí v trávě, obličej mu zdobily pihy a celkově měl takový rošťácký výraz, třetí fotka byla s rukama v poutech, ta byla hodně dobrá. Byl prostě jasnej.
Psali jsme si pár měsíců, plánovali coby kdyby. Až jednou se provalilo, že vystupuje každý den pár metrů od našeho baráku na bus.
Slovo dalo slovo a já se jeden večer vydala na zastávku, abych poznala svého ctitele. Říkejme mu třeba Vašek.
Přijel autobus, pak druhej a vystoupil vyšší tmavovlasý a tmavooký kluk. Fotky nekecaly. Na můj vkus byl teda hodně vysportovaný.
Pozdrav a představení, a naše kroky směřovaly k parkovišti, jsem zvyklá, že moji ehm kamarádi byli vždy vozem, ale večerní procházka neuškodí. Vašek byl příjemný kluk a představy a plány na společnou noc na azylu se rýsovaly více než slibně.
Když došla slova, první doteky a polibky ve finále už měl chudák ode mě celé okousané rty. Moje ruce spoutané za zády a líbání nebraly konce. Přijíždějící bus a skřípění kol kousek od nás. Nechali jsme ho ujet- další jel sice až za půl hodiny, ale co už.
Pak ujel ještě jeden a to už jsme byli domluveni napevno. Na netu mi tady ve vzkazech pak v noci přistál termín a hodina a odkaz na domluvený azyl.
Pokračování příště :P