Umění ???

Strašně se těšila na pátek. Až skončí v kanceláři, pípne si kartou a hurá domů. Ale ne jen tak, ještě potřebuje nasát sluneční paprsky, které se po dlouhé zimě konečně vylouply. Není sice ještě takové teplo, ale když je slunce v plné náloži, už krásně hřeje a to je to, co moc potřebuje. Dá si malou procházku a hurá domů. Má totiž v plánu stvořit „ své umění“. Vím, že se spousta lidí bude teď smát, sakra jaké umění, když chce jen fotit sama sebe a ještě nahá. Ale ona to chce vidět trochu jinýma očima.
Přijde domů, dá si horkou a voňavou sprchu, protože musí navodit i sama sobě tu správnou atmosféru. Pak docela dlouho trvá, než připraví „terén“. Už v týdnu vymyslela téma, na které chce fotky fotit a nemůže se dočkat. Ona totiž nefotí jen tak, že by se svlékla a nahá cvakla deset fotek. Ona vymýšlí pokaždé jinou tématiku fotek a všechny v jedné galerce jsou právě na to téma. Třeba …V rukavičkách...Kalhotková…a tak.
Dnes chce fotit se svíčkami a i proto se ještě prošla a protáhla čas, aby už bylo trochu šero. Připravit tu nálož svíček do ložnice přece jen zabere čas. Musí zkusit, kam směřují stíny a kde se musí položit, aby ty stíny a světlo udělaly tu správnou hru na jejím těle. A pak to začne. Nastavit foťák, položit se a cvak. A znova. Vstát, nastavit, položit se jinak a cvak...a znova…cvak …a znova…
Je to hra s tělem, hra se světlem, hra se stíny a ještě k tomu musí její tělo vysílat signály vzrušení, aby fotky měly taky co říct. Uff. Zhruba po hodině a půl má skoro sto fotek. To by možná mohlo stačit. Teď všechno uklidit a posadit se k počítači. Začne jiná hra…probrat tu snůšku nepovedených fotek a najít mezi nimi těch pár, které budou podle ní tak dobré, že je bude moct poslat do světa. Je vzrušená, ale ne tělesně, duševně. Vnitřně se třese vzrušením z toho, jak se jí některé fotky povedly. Cítí uspokojení a doufá, že se budou líbit. Pustí je tedy do světa a nechá už jim svůj vlastní život. A někdy si to zase zopakuje, třeba na téma… Ve sprše?

Hezkou neděli t22