Za neúspěchy mám tendenci....

Za neúspěchy mám tendenci být na sebe přísný při sólo uspokojování

Je to normální? Děláte to taky?

Rodiče mě nebili, nic takového.

Ale když se mi během dne hodně věcí nepodařilo, mám tendenci se trestat: namísto klasické masturbace s nějakým videem či fotkami se snažím (za trest) spokojit se s představami v hlavě. Obvykle si představuji, že to, co dělám se svým tělem, nedělám já, ale nějaká svůdná slečna, kterou jsem např ten den potkal.

Ona mě/Já se nejdříve pořádné naplácám na holou. Pak si do úst vložím kousek nějaké látky. Pomalu si ho honím a představuji si, jak to místo mě dělá ona a její prsa se přitom dotýkají její hrudi; občas mi i věnuje polibek na tvář.
Když už mám precum, donutím se přestat, tekutinu naberu na prst, který si pak zasunu do zadku: to nemám moc rád, trochu to bolí; zase představa, že to dělá ona, případně že to dělám já na její přání....
Pak pokračuji v edgingu který prokládám dalšími ranami na zadek. Občas i vyplivnu látku a vystrčim jazyk, se kterým pracuji tak, jako kdybych lízal tu holku.... Někdy to také prokládám s mačkáním koulí, kdy si obvykle představuji, jak se při tom laškovně usmívá a její vlásky se dotýkají mé tváře, zatímco mi na něj plivne, aby se jí lépe honil....
Když už se konečně povolím udělat se, tekutinu obvykle využiji k dalšímu zasunutí do análu.